V lidstvu je sebeuvědomění, mysl, teleologické jednání (teleologie = účelové jednání člověka).
Na začátku byla HMOTA.
Hmota měla potenciál k vědomí a lidské teleologii.
Hmota však nikdy nebyla jedním izolovaným kvarkem nebo mnoha izolovanými kvarky, ale spíše jednotou mnoha konfigurací a interakcí.
Hmota je dynamická JEDNOTA.
Něčím, čemu upanišady říkají BRAHMA a presokratici ARCHÉ.
Praprincip, zdroj, prajednota, pramen a základ všeho.
Je BRAHMA před hmotou, mimo hmotu? Je něčím, co hmotu vede, řídí? Nebo je v hmotě samé? Kloním se k druhému.
Proč? Hmotu totiž nechápu jako pasivní látku, která musí být oživována a vedena aktivním principem. Hmota je věčná a je nadána věčným pohybem.
Je však hmota na začátku HLOUPÁ a bezduchá, když v potenci dokáže zplodit lidské vědomí a teleologii? Jedná zpočátku spontánně, samovolně, ne-účelově?
Vzniká řád spontánně samovolně samo-organizačně z tvořivého chaosu?
Vesmír jako STAVEBNICE: dílky samy o sobě jsou hloupé, ale jejich komplexní konfigurace vytvářejí sebe-uvědomění a účelné jednání.
Není chybná už ona distinkce "duch vs. bezduchá hmota"?
Pojem hmoty je nutno radikálně REDEFINOVAT! Hmota je něco fascinujícího, když stvořila i nás. Můžeme zde korektně mít náběhy k spinozovskému panteismu!
Je však příliš ANTROPOMORFNÍ dávat něco podobného lidskému duchu/mysli/vědomí/sebe-uvědomění/účelovému jednání i na ZAČÁTEK světa (Velký třesk?)...
Jsou zde možnosti NEGATIVNÍ TELEOLOGIE: je třeba chápat hypotetického Boha mnohem méně lidsky...Na druhou stranu, pokud skutečně stvořil člověka, třeba v něm cosi lidského je...
Fyzika popisuje kauzální mechanismy vývoje kosmu, zákonitosti a pravidelnosti, kterými se tento vývoj řídí a postupně organizuje, nedokáže však VYSVĚTLIT proč se to tak děje.
Možná fyzika jen KLOUŽE PO POVRCHU, neodhalila však zdroj a princip organizace vývoje kosmu.
A možná má naopak fyzika PRAVDU: svět je BANÁLNÍ KAUZÁLNÍ STROJ, který se mechanicky a hloupě postupně organizuje, až dospěl k SOCIÁLNÍMU ZVÍŘETI člověk, které začalo myslet a jednat účelově a dokonce si uvědomilo, že existuje, jedná, myslí apod.
Prostě a jednoduše: je aktivita, pohyb a vývoj hmoty kosmu a biologické evoluce HLOUPÁ, BEZDUCHÁ, MECHANICKÁ, NAHODILÁ, NEÚČELNÁ, jen spontánní, samovolná?
Není mechanická tak, jako je mechanický lidmi vytvořený stroj. Nebo přece jen ano? Je vývoj kosmu mechanický tak, jako je mechanický kyvadlový pohyb starých hodin na zdi?
Vývoj přírody je možná spíše spontánní, živelný, samo-organizační...Co to však vlastně znamená?
Má příroda jakousi vůli čí sílu? Nejsou to příliš antropomorfní kategorie?!
Když roste strom: jsou to jen banální, byť komplexní, kauzální interakce?
A co vývoj organismu? Je organismus jakousi jednotou, která se prosazuje a projevuje proti svému okolí a v interakci s ním?
Nejde o to předpokládat jakéhosi DUCHA za přírodou nebo jakési lidskému účelovému jednání podobné jednání hmoty, ale ptám se: je skutečně vývoj kosmu podobný MECHANICKÉMU kývaní kyvadlových nástěnných hodin?
Jistě, je to složitější, ale je to jen samá kauzalita? A je to jen jeden TYP kauzality? Vše je to v jakési jednotě: vesmír je HETEROGENNÍ SMĚSÍ, dynamickou jednotou.
Banální mikročástice hmoty jako je kvark, elektron, foton, kvantum-balíček energie, struna apod. jsou nadané k tomu vytvořit nakonec mozek, který si uvědomuje sám sebe a pohání tělo k účelovému jednání. Jejich VNITŘNÍ PŘIROZENOST (vnitřní vlastnosti) je taková, že se SPOJUJÍ, vytvářejí nakonec velmi KOMPLEXNÍ KONFIGURACE. Takže kvark není tak BLBÝ a BEZDUCHÝ, jak se zdá - v jeho potenci je stvořit něco úžasného...Nebylo by potom zapotřebí radikálně redefinovat to, co to mikročástice jsou?!?
Na druhou stanu: mikročástice jsou spojené vždy, jen se jejich vztahy mění, svět je jakousi jednotou.
Nebo je svět jen AGREGÁTEM MIKROČÁSTIC? Ne, je to jednota, byť ne homogenní, jednolitá, ale heterogenní dynamická jednotná směs.
Ve fyzice popisujeme, jak se vesmír vyvíjí. A postulujeme neosobní zákony, jakoby ony byly VYSVĚTLENÍM, jakoby byly neosobním abstraktním pánem kosmu a kosmos se řídil podle nich, poslouchal je.
Ve skutečnosti však jsou zákony jen vnějškovým popisem toho, že se kosmos vyvíjí pravidelně, uspořádaně, podle opakujících se vzorců: což je dáno tím, že se skládá pořád ze stejných částic, které reagují pořád stejně.
Je to jen mechanické kolotání, rej a vír kvarků?!
Co je to však v kvarcích za ÚŽASNOU POTENCI, že nakonec vznikne strom a narodí se člověk s tak skvělým mozkem? Ne, kvarky nemohou být banální!
Postulovat tu vůli nebo sílu nebo ducha přírody či kosmu je přehnané, spekulativní a antropomorfní. Redukovat však naopak vše na mechanický rej kvarků však zase neposkytuje dostatečné vysvětlení. Nebo ano? Klouže fyzika po povrchu nebo říká vše, co se říci dá, a žádné další vysvětlení není? Myslím si druhé - ale občas o tom pochybuji....
Jak si ARCHÉ představit? Vůbec nevíme, metafora zdroje jako ploditele, otce, matky, země je zase antropomorfní a/nebo příliš pozemská...
Zvenčí nám to připadá jako mechanický rej kvarků...ale jak to vypadá zevnitř? Mozek zvenčí taky vypadá jinak než naše vnitřní fenomenální subjektivní zkušenost...jenže mozek je komplexní, kvarky asi žádné "nitro" nemají...Ale jakože se to vše tak roztahuje, bobtná a vyvíjí? Podle zákonů, řeknou fyzici. Jenže to NENÍ VYSVĚTLENÍ. To je jen POPIS toho, že se vše děje zákonitě, pravidelně. Třeba se to tak děje od věků: věčný pohyb věčné hmoty a tak to je. A basta. Asi ano, ale co když ne?!
Kvarky nitro nemají, ale v mozku pak nitro PLODÍ: jak to, jakou to ÚŽASNOU vnitřní přirozenost mají, že tohle mají ve své POTENCI?
Ono se řekne: nahodilé mechanické kolotání kvarků...a najednou tu z něj máme LIDSKÉ SEBE-UVĚDOMĚNÍ! Jistě, ne najednou, ale krok po kroku: ale je tu!!!
Není hmota schopna i větších věcí? Není vesmír jednotný ŽIVÝ ORGANISMUS s KOSMICKÝM VĚDOMÍM? Je to planá spekulace? Antropomorfismus? Jistě, musíme být velmi OPATRNÍ...Ale vyloučené to rozhodně NENÍ!
A dělá to hmota SAMA? Nebo ji něco ŘÍDÍ? Třeba to dělá SAMA: ale pak to není pasivní bezduchý banální kauzální stojek. Má vnitřní aktivitu. A z "banálního kauzálního kolotání" kvarků vzniklo lidské vědomí. Hmota je ZÁZRAČNÁ.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!