čtvrtek 3. dubna 2014

Jan Patočka - Kacířské eseje a SMYSL ŽIVOTA

vynikající třetí esej!

nejprve máme smysl neproblematicky - jsme v nedějinném stádiu

postupně se po smyslu začínáme tázat: před-dějinné stádium (starozákonní proroci)

do dějin vstupujeme tehdy, když naše běžné smysly PROBLEMATIZUJEME

smysl nacházíme v dějinách, je to náš společný dějinný projekt, smysl se realizuje nejvíce v politickém společném, veřejném živlu

zde souhlasím jen částečně: smysl se mnohdy realizuje spíše v síti mých osobních vztahů! je sice společný a zčásti veřejný, ale spíše v rámci malé komunity lidí, přátel, kolegů, spolupracovníků, rodiny, mezi kterými žiji, jednám, kladu své projekty a touhy


po ZPOCHYBNĚNÍ samozřejmého smyslu nesmím podle Padnout ani do jednoho z DOGMATISMŮ:

a) optimistický dogmatismus: život je super a má smysl! (viz Jarda Dušek)

b) pesimistický dogmatismus: život smysl nemá! (buddhismus, nihilismus)

musím být skeptický i ke skepsi samotné, musím zpochybnit pravdivost, privilegovanost, nadřazenost i této pochybovačské pozice, tedy se musím vyhnout také:

c) dogmatické skepsi

smysl je podle Patočky v oné NEZAJIŠTĚNOSTI, kdy ani nevím, zda skutečně nevím!

smysl je v hledání smyslu, což přináší jedno minus:

a) jsem nalomený a neustále ohrožovaný nihilismem ústícím do stagnace a strnulosti sebevrahů

ale má i plus:

a) jsem svobodnější, mohu volněji vybírat vlastní smysly, nejsem otrokem tradičních smyslů...a jelikož to děláme v dějinném politickém BOJI spolu navzájem, můžeme jako lidstvo flexibilněji a tvořivěji určovat vlastní osud

b) mám větší šanci poznat víc pravdu o lidském životě, protože poznám pluralitu perspektiv: nedívám se na život jen z jedné z nich

NAMÍTÁM, že ona heroická Patočkova NEZAJIŠTĚNOST je taky jen omezenou životní formou: chce to být skeptický i k ní samotné!

Proč by měl být můj život neustálým filozofickým údivem, nezajištěností, hledáním smyslu?

Proč je to něco VYŠŠÍHO než hraní fotbalu?!

Z pohledu hledání svobody snad ano: ale není v dětském čutání do míče svoboda zase JINÉHO TYPU? a možná i KRÁSNĚJŠÍ?!

být oním Sokratovským HLEDAČEM SMYSLU A PRAVDY - proč vlastně? Má to smysl? je to JEDINNÝ smysluplná aktivita, jak si nakonec Patočka myslí?

v tomhle názoru je cítit filozofické elitářství, tak typické pro filozofickou SEKTU, jako ostatně pro všechny sekty na světě: my jsme lepší, děláme něco hodnotnějšího, vznešenějšího, více lidského atd.!!!

hledačství má TAKY smysl...ale teď si jdu OHŘÁT RIZOTO!!!




Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!