Nikoliv. Není účinkem struktury ani nějakým novým prvkem. Je strukturou samotnou, jen "struktura mozku neboli vědomí" má některé aspekty/vlastnosti, které nelze zjistit pohledem zvenčí.
Vzniká pak vědomí v mozku z anorganických komponent doslova "z ničeho"?
Z ničeho by vědomí vznikalo jen tehdy, když by nebylo hmotné. Ono však hmotné je, jen všechny vlastnosti komplexní hmoty nelze zjistit pohledem zvenčí.
Vědomí vzniká zčásti skokově, zčásti kontinuálně: jisté vědomí už asi má kočka, prvok žádné nemá. Skok je díky jazyku obohacujícímu vědomí také mezi člověkem a subhumánními tvory.
Zdá se, že celá diskuze se pro mě dá shrnout takto: je pravda, že vše se o hmotě nedozvíme pohledem zvenčí. Tam, kde se hmota stává vědomím, se bez introspekce neobejdeme. Z toho však neplyne, že vědomí není hmotné a ani to, že má docela jinou povahu než zbytek hmoty. Není to emergující, docela nová vlastnost či sféra či vyšší patro reality.
Od anorganické hmoty se však vědomí skutečně liší tím, že některé (bohužel většina!) jeho vlastnosti vnějšímu pohledu unikají.
Na vědomí není nic zázračného: v jakési podobě ho má i myš. I myš má qualia, a přesto necítím povinnost být kvůli tomu dualistou vlastností. Vědomí jednoduše k jistému typu komplexní hmoty patří automaticky.
Nemělo by nás překvapovat, že komplexní forma hmoty neodhalí všechny své vlastnosti vnějšímu pohledu. Proč by měla?
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!