proti rigidnímu duchu tíže postavit smích, smích bohů, smích venkovanky...
vše vyjádřitelné jediným slovem: POHODA!
proti všemu tomu namáhavému a samo-účelnému myšlení jenom KLIDNÝ NADHLED těch, co vědí, že NA TO NIKDO NEMŮŽE PŘIJÍT - a už je jim to jedno...
jakási klidná studna v jejich myslích, kterou nemůžeme jen tak jednoduše rozčeřit
jakýsi polo-sen a polo-smích: prostě VYROVNANOST: když nejde o život, nejde o nic...
a pak se ADOLESCENTNĚ smát, smát se až TROCHU PŘÍLIŠ, až ti naběhávají žíly na spáncích a čele, jsi celý rudý, ale SMĚJEŠ SE DÁL!...
tvůj smích je jako bláznivý ZPĚV a to nevadí, naopak!
klid a mír, pokoj svatyně, poustevny, letní zahrádky v hospodě, klid u piva, klid u počítače ráno, když tě nikdo neruší...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!