Žižek prosazuje individualismus založený karteziánským egem izolujícím se od sociohistorického kontextu
jeho univerzalismus ruší diference etnických a rodových identit - je tedy zcela v souladu s kapitalismem!
koncepce univerzálního, vlastností zbaveného subjektu je tak vlastní osvícenství, liberalismu, komunismu i kapitalismu, z nichž kapitalismus je k etnickým identitám ještě nejtolerantnější: je k nim lhostejný, nechce je potlačit a prohlásit za historicky vykonstruované a nahodilé jako zbylé směry, jen se stávají sekundárními vzhledem k ekonomickým zájmům a ekonomické hierarchii )bohatí vs. chudí): v tomto je tedy kapitalismus pozoruhodně anti-rasistický: bohatý Afroameričan má větší "hodnotu" než chudý "white" Američan...
evoluční biologové zjišťují, že solidarita vzniká spíše uvnitř skupiny: není jedním z kořenů ztráty solidarity právě univerzalismus? ale vnitro-skupinová solidarita na druhou stranu vede k meziskupinové agresi, nacionalistickým a náboženským válkám atd. - v tomto smyslu je působení univerzalismu blahodárné
avšak univerzalismus deklasuje tradici, ničí etnické a rodové identity: co však potom z člověka zbude? uniformní průměrný hermafrodit...pro Žižka je podstatné jen to, že jsem člověk, a člověka ze mě dělá to, že se vymezuji vůči vlastní kultuře
nenávistný postoj k partikulárním tradicím ve prospěch ÚDAJNÉHO univerzalismu je klasickou chybou osvícenství, kterou Žižek opakuje: prosazuje svůj levicový partikularismus jako údajně "nulový stupeň" společného lidství...
proč však prosazovat izolované individuum namísto člověka realizujícího se v sociálních vztazích? V tomto bodě je Žižek spíše kapitalisticko-liberální než levicový...
Žižek chce bořit sociální struktury, vyvazovat se - bojuje proti Zákonu otce...jaké má asi vztahy se svým otcem? rodinou? dvakrát rozvedený, necítí se být Slovincem...což není špatné, jen je třeba vidět jednostrannost tohoto pojetí, vydávající se za domnělou univerzalitu
univerzalismus je jen jednou z mnoha historických konstrukcí, proč by měl mít primát?
pro Žižka je kultura partikulární, ale subjekt univerzální, vymaňuje se totiž z kultury: dělá to jen osvícenský subjekt, proč to požadovat po všech lidech z jiných etnik?
u Žižka tak lze nalézt nový osvícenský imperialismus, shodný paradoxně s imperialismem Harrise a jiných militantních ateistů kritizujících např. obřízku muslimských žen z pozic západních liberálních hodnot, které vydávají za univerzální: to stejné dělá Žižek, když tvrdí, že se individuum může vymanit z partikulární pozice a podílet se na tzv. "pozici univerzálního"
proč jsou na této pozici jen západní hodnoty?!
a existuje takováto pozice vůbec? není to jen strategicko-mocenský manévr jedné z partikularit, která se vydává za vše-lidské hodnoty?
Žižek je opravdu anti-jungián: Jung je jeho jungiánským stínem...nechce se vřazovat, včleňovat, hledat kořeny své identity v procesu jungiánské individuace vedoucí k celostnějšímu Selbst integrujícímu do sebe protiklady, které splývají v jednotu, integrujícímu svůj stín, dostávajícímu se do jakési objektivní pozice popírající subjektivní pozici už tím, že bere zpět projekce, kdy dříve příliš subjektivní člověk projektoval vlastní stín a předsudky na druhé...nyní je objektivnější jungovské Selbst vřazuje zpět do sebe...naopak, Žižek se anti-jungovsky vyčleňuje, činí se maximálně singulárním, a právě v tom paradoxně spatřuje nejvyšší možnou úroveň univerzálního...věří tomu, že po znegování partikulárního zůstane cosi všeobecně lidského, univerzální autonomie, rozum a lidství...je v tom zcela osvícenský
taky Jung je osvícenský: věří, že pojme-li do Selbst vše, stane se subjekt vším, objektem: subjekt se stává objektem tím, že ruší svou subjektivitu, vlastní projekce bere zpět
stejného osvícenského cíle dosahuje Žižek opačným způsobem: subjekt se stává univerzálním (tedy jaksi "objektivním") tím, že celý svět a jeho tradice zavrhne - jádro subjektu je tak z neznámých důvodů univerzální, jen "balast kolem" (národní, náboženská, pohlavní, rodová identita) je součástí partikulární a kontingentní kultury...subjekt se tedy stává u Žižka univerzálním tím, že svou subjektivitu nikoliv jako u Jungra zruší a přijme do sebe svět (tradici!), ale naopak svou subjektivitu jedinou zachová a svět odmítne
současně však Žižek tvrdí, že něco je univerzální jen z pozice subjektu: on musí rozhodnout, zda to takové skutečně je, žádná vyšší instance, která by to rozsoudila, není...v tomto bodě zůstává Žižek relativistickým subjektivistou, ale odvažuje se hned vzápětí kontradiktoricky tvrdit, že jeho levicové hodnoty se v dějinách jako univerzální skutečně prosazují...pokud i ano, jakým právem? právem silnějšího, tedy revolučního teroru, který se Žižek nerozpakuje často oslavovat jako benjaminovské "božské násilí", které je smiřující, patří Badiouově Události a jen osamělý Subjekt musí posoudit, zda k němu právě došlo? lze zde vidět vlivy západního romantického utopismu osamělého hrdiny, titána bojujícího proti době, společnosti, tradici, konvencím, jdoucího si "vlastní cestou"...
Žižek požaduje radikální změnu, kterou je pro něj i sovětská násilná kolektivizace (s. 191), byť uznává, že přinesla velké utrpení...naopak Hitlera vidí jen jako reakcionáře snažícího se udržet staré pořádky, ohrožované kapitalistickým i komunistickým ničením tradičních vztahů
naše partikulární identity však nemusí být "sekundárním balastem", ale naším pravým jádrem: když se ho zbavíme, nic nezůstane
s Jungem má však Žižek i něco společného: oba osvícensky věří v dosažení univerzální pozice, která překonává partikularitu, byť cesty k ní i některé její další vlastnosti jsou jiné
je však třeba partikularitu překonávat? neměli bychom ji spíše rozvíjet?
v tomto je Žižek naopak bytostně anti-romantický: subjektivita individua je degradována na balast, podstatné je jen jeho univerzální jádro, vždyť jeho subjektivní afekty jsou jen důsledkem partikulární kultury
naopak Žižek spolu s romantismem a kapitalismem vytvrhává individuum z jeho historie, paměti, společnosti
Žižek má mnohé společné s existencialismem: svobodný Čin svobodného Subjektu je jediným kritériem pravdy (revoluční praxe jako kritérium pravdy u marxismu, pragmatické pojetí pravdy u Jamese)
Sarterův, Camusův i Heideggerův autentický subjekt-Dasein je stejně prázdný, zbavuje se tradice, heideggerovského "man"
je to obhajoba nejen individualistického kapitalismu, ale taky to hájí třídní zájmy západních intelektuálů, kteří jsou sociálně izolovaní, individualizovaní, ale současně sdílí univerzální západní hodnotové standardy a standardy sebe-reflexivní západní kritické racionality...jejich formu Žižek vyvyšuje jako tu jedinou správnou
je pozoruhodné, že Žižek si je samozřejmě vědom historického vzniku všech těchto konceptů, a nahodilostí tohoto vzniku, jeho sociohistorické podmíněnosti: proč je pak tolik prosazuje? To mi nejvíc nejde na rozum... Proč jim pak tolik věří, když všemu ostatnímu se vysmívá? Jakoby stínem jeho radikální revoluční dekonstrukce všeho byl zaťatý konzervativismus hájící nakonec to, proti čemu údajně tolik bojuje: kapitalisticko-liberalistické hodnoty západního individua, jeho racionality a autonomie
nepomáhá Žižek kapitalismu víc, než mu škodí? rozhodně mu prospívá v tom, že degraduje partikulární identity a apeluje na údajné univerzálno subjektu, který se flexibilně ze všech identit svléká: takový člověk je pro kapitalismus velmi vhodnou jednotkou...když Žižek takto zničí partikulární identity, zničí tak i solidaritu na ně vázanou, víc lidi individualizuje, atomizuje: opět velmi vhodné pro kapitalistický systém: s lidmi lze pak snáze manipulovat, nemají-li sociální oporu, vazby a kořeny...
Žižek mylně vidí v člověku abstraktní individuum obdařené abstraktním univerzálním rozumem a abstraktní univerzální svobodou...přijímá tedy individualistické dogma liberalismu a vnucuje tuto představu člověka i ostatním etnikům
myslí si totiž, že když jsou identity historicky vzniklé, mohou být také snadno zničeny...to je však nesmysl: vliv socializace, kultury a tradice může být stejně silný jako vliv genetický...a na genetické vlivy ve svém liberalismus Žižek zapomíná zcela
i kdyby však byly kulturní vlivy snadno změnitelné, musíme se ptát, zda je dobré je všechny měnit a člověka vyvazovat ze Symbolična, tradice, jeho vlastního etnika, pohlaví atd.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!