V tom příspěvku o pravdě používáte provařený termín "západní myšlení". Tedy myšlení je rod a západní druhový rozdíl. Mne by pak ale zajímaly definiční znaky toho rodu, a pak také definiční znaky té specifické diference. Hlavně ale ten rod. Protože i samotnou existenci onoho hypotetického "jiného, než západního" myšlení, můžeme stejně tvrdit jen tím západním myšlením.
-----------------------------
Snažíte se mě uvrhnout právě do tohoto západního myšlení, kde bych s vámi vše definoval podle Porfyriova stromu :-D
Myslím, že i bez západního myšlení je však zjevné každému, že je mnoho lidských poznávacích praktik, a ty západní se liší od východních.
Pokud fuchsovsko-cardalovsky míříte klasicky k tomu, že pro to, abych vůbec mohl myslet jiné myšlení, potřebuji zákon sporu, pak odpovídám: jistě - alespoň tedy tehdy, myslím-li západně.
Já jinak myslet neumím, ale to neznamená, že ve všech hlavách se toho urodilo stejně málo.
I pokud bychom uznali, že zákon sporu platí univerzálně, mohli bychom si představit (i zevnitř našeho západního myšlení, takže by naše představy byly tímto západním myšlením svazované), že by východní myšlení mohlo myslet docela jinak. Třeba ne-esencialisticky, holisticky, ...
A nebo jen bez předpokladu, že slova přesně přiléhají k věcem, a tyto pak musí mít údajné ideální "esence" dle tvaru pojmů...
Z toho, že nám to nejde, neusuzujme na neschopnost jiných (podle sebe - NEsoudím tebe).
I tato má úvaha je nesena západním myšlením, podléhá tedy sama jeho omezení.
Je navíc možné, že v západním myšlení nejsme uzavřeni ani my samotní...máme ještě možná mimo-rozumovou intuici, snad pozici vyšší/jiné "pravdy", zkrátka jiný typ poznávání. Teď o něm mluvím v diskurzu západního myšlení, čímž ho deformuji, proto jsou slova o něm jen přibližná.
a nebo nakonec máte pravdu Vy - ale kdo to ví?
-------------------------------
Se čtenářem se různíme, odlišnost našich přístupů nechť doloží tato naše výměna slov:
Především bych nepletl poznání a myšlení. Poznávat mohu např. smysly, kdežto myslet smysly nemohu. Takže žádné nucení do západního porfyriova stromu se nekoná (sám jste v něm "uvězněn", jak přiznáváte :-) )a já bych rád zopakoval svou legitimní otázku: co je specifikem pojmu myšlení, rozlišíme-li jej od pojmu poznání a odhlédneme-li od jeho "západních a východních" zabarvení?
OdpovědětVymazat"On by takový fyzik shrnul Romea a Julii na: "Nešťastná láska - a kde jsou atomy?" Asi tak nějak přistupujete k mým videím Vy. "
To tedy nikoliv. My se bavíme o filosofii, nepřistupuji k videjím jako fyzik k literatuře. Vaše srovnání kulhá :-)
bohužel nekulhá, přistupujete k nim jako Cardal k Hegelovi...jejich paradigmata mají od sebe právě tak daleko, jako fyzika a umění
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
VymazatVy poznáváte smysly? Já tedy ne, samy nestačí.
OdpovědětVymazat-
Nevím vlastně, proč mě tlačíte do definice myšlení, necítím k tomu důvod - a ani v tom nevidím smysl.
Na východě jinak MYSLÍ i jinak POZNÁVAJÍ, chcete-li to takto rozvést.
Poznání bez myšlení může mít třeba podobu meditace, možná i zenová bdělá smyslovost (a pak byste měl pravdu alespoň v tom, že "poznávat mohu smysly" - ale asi jinak, než jste zamýšlel).
Západní poznání bez myšlení neznám, takže směle píšu:
západní poznání = západní myšlení