Žižek nabízí dvě možnosti, jak chápat v dnešní éře partikularismu univerzální, možnost a) a možnost b):
a) v partikulárním je vždy část univerzální, "nadčasová", např. v Homérovi...
ano, ale:
1) ne pro všechny kultury...těm, co nesdílí antickou tradici, Homér samozřejmě nic neřekne, i kdyby uměly perfektně staro-řecky a poznali kontext...pokud by se nestali Zápaďany, zřejmě k nim Homér "nepromluví"...
2) opravdu tam každá doba chápe alespoň něco stejně? Nebo je to tak rozsáhlý a neurčitý text, který jen pro svou komplexitu a díky tradici získal posvátný statut, takže je vhodný pro rozličné projekce idejí té které dané doby?
------------------------------
b) univerzální je potřeba negovat stávající řád, rozlomit stávající partikulárno
ne, protože:
a) existují popperovské "uzavřené společnosti", konzervativní společnosti, domorodé pralesní kmeny, které nemají novověkou individualistickou potřebu revolty
b) Žižek zde opisuje deleuzovsko-foucaultovskou stahu "stát se jiným, nehledat své existencialistické autentické já, ale spíše se nově vynalézat"...proti tomu stojí naopak touha objevit své pravé já, svůj skrytý potenciál, své individuální, sociální, kmenové či historické kořeny, svou sociohistorickou paměť...tedy nevynalézat nové, ale objevit, poznat a co nejvíce realizovat dané, staré, původní = nejvíce hodnotné, předurčené (protože budu-li postupovat jinak, než podle své esence, šeredně narazím, viz Akvinský, Aristoteles)
-------------------
analyzovat Žižkovo pojetí univerzálního bych však měl pečlivěji, co jím Žižek vlastně myslí?
a) formu, která může být účinná stejně jako obsah
proč ne, ale může maskovat imperialismus partikulárního obsahu
b) strukturu, která přetrvává své partikulární podmínky vzniku...
námitka: jistě přetrvávají pojmy jako "lidská práva", "republika", "demokracie", "rovnost": přetrvává však skutečně i jejich ahistorický význam? Nestávají se z nás potom platónští idealisté?
dále: takovýchto údajně univerzálních "struktur" přetrvává mnoho, a některé se vzájemně vylučují...kterou vybrat? Může být univerzální samo sobě protikladné? V Hegelovi jistě ano, jak však přivést ideu rovnosti a nerovnosti do Aufhebungu?
c) pohyb negace, ničící partikulární: to je však jen tendence některých společností se měnit, buď kvůli vnějším podmínkám nebo z důvodu vnitřního "pokrokového" nastavení
d) Žižek implicitně opisuje Badioua a míří k materialistickým idejím, které přečkávají partikulární podmínky vzniku i kontexty...připisuje však univerzálnost jen republikánsko-levicovým idejím, proč ne těm pravicovým a konzervativním?!
e) identitou (nebo alespoň její součástí) např. lidských práv či ideje rovnosti je napětí/boj mezi jejich partikulárním kontextem a jejich univerzálním přesahem, který se někdy prosazuje "lstí rozumu" navzdory partikulárnímu, které může ničit (viz bod c)
námitka: co je univerzálním přesahem? Proč právě toto? Protože je to po dlouhou dobu silnější, protože se to často opakuje, protože je to "morální"?
f) univerzální je to, co se univerzalizuje, zmocňuje stále většího počtu lid, kteří tomu svobodně přitakají
námitka: není svobodná volba spíše "vynucenou volbou", zákonem silnějšího, tedy univerzální = silnější?
g) Žižek opisuje Deleuze i v tom, že za univerzalizující považuje kapitalismus, který nejvíc ze všech sil ničí vše partikulární, a ač ho oba autoři odsuzují, sami nabízejí při konstrukci "nového subjektu" zcela totéž...výsledkem je ztráta světa (Badiou)...
ale to Žižek nakonec kvituje: emancipační boj má mít stejnou strukturu..z pozice univerzálního muslimské ženy bojují proti ženské obřízce ve vlastní kultuře
námitka: kdo stanovuje "pozici univerzálního"?
zřejmě pod ní nakonec podle Žižka patří každé negování partikulárního, a právě to nás činí podle Žižka lidmi: konzervativní etnika pak nejsou lidmi? nebo konzervativní lidé v naší kultuře? proč by lidská měla být jen negace a nikoliv přitakání stávajícímu?
Žižek a Deleuze, odpůrci kapitalismu, pak ve skutečnosti přitakávají jeho základní struktuře negující partikularity ve jménu obsahu-prosté univerzality, jejíž jedinou esencí je neustálá změna, de-teritorializace
tak z nás činí pro kapitalismus nejvhodnějšími subjekty: bez kořenů, paměti, identity, bez vazeb na rod, kmen, skupinu, naprosto flexibilní jednotky, zakleté každá ve vlastním "sebevražedném prostoru" zajištěném všechny vazby ničící "Nocí světa"...
lze namítnout, že "Noc světa" je jen přechodem, iniciací, po níž má přijít deleuzovská re-teritorializace, ustanovení nového subjektu...ale ten - i podle Žižka - bude nakonec vždy zevnitř podlamován negujícím živlem univerzálního, takže proces změn nikdy neskončí
tedy: není Žižkovým "univerzálním živlem" nakonec jenom sám kapitalismus? Jiné kultury zřejmě tyto tendence nemají, rádi se drží svých partikulárních identit
nakonec se lze ptát, zda levicové revolucionářské tendence relativizující etnické identity a objevující jejich nahodilý původ a slabé ospravedlnění nezrychlují kapitalistický mechanismus rychleji než např. lpění fundamentalistů na náboženské doktríně či nacionalistů na národní identitě a "národních zájmech", které mají mít vždy přednost před ekonomickými zájmy...levicová dekonstrukce naopak odstraňuje každou překážku/partikularitu, která by mohla ekonomicismu kapitalismu konkurovat...
není tato univerzalizace jen všeobecnou unifikací, vykořeněním, ztrátou cenných diferencí?
Žižek by odpověděl, že univerzalistická negace nakonec odstraní i partikularitu kapitalismu a ekonomicismu... nejde však o univerzalizaci destruktivní po vše? nakonec může odstranit i demokracii, lidská práva, rovnost, solidaritu, komunismus i partikularitu této Žižkovy teorie samotné...
je tedy třeba přemýšlet, kam po vykořenění provedeném univerzalizující negací opět "zakořeníme": nemusí to být národní identita a její zakládající mýtus, ale třeba všelidská esence nebo esence "živý vnímající tvor cítící bolest"...nakolik se však proti této kulturní restrukturalizaci budou bouřit naše geny upřednostňující vždy příbuzné, členy vlastního etnika, kultury, naše implicitní biologicky dané rasistické tendence...ale lze je do jisté míry skutečně kulturně přeměnit, u některých lidí však více, u některých méně (jak dokládají výzkumy)...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!