SMYSL ŽIVOTA?
ptaní se po smyslu je ptaní se po cíli: k čemu to je, k čemu je určitá akce, mé jednání, můj život prostředkem...odpověď je jasná: k slasti, ta je pak cílem sama v sobě
kdo slast nemá, tvrdí, že je nízká a bezcenná
kdo ji má, ví, že je dobrem sama o sobě
kdyby smyslem života byla jen absence strasti, což, zdá se, tvrdí některé varianty buddhismu, byla by nejúčinnějším lékem nikoliv nirvána, ale sebevražda
naštěstí je zde však ještě slast, takže žijme, pokud ovšem nemá pravdu antinatalismus, tedy že převaha strasti nad slastí je mohutná...to se pak věc stává ošemetnou...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!