TOK DAT - VLASTNOSTI

TOK DAT - VLASTNOSTI (univerzální rysy zkušenosti)

jaké jsou hlavní vlastnosti proudu zkušenosti?

1) zraková rovina, plochost: zraková data jsou výhradně jen 2D (víc ne, 3D je iluze, resp. nevidíme 3 D!)...tedy plochost zrakových dat...rozlehlost prostorových dat...jde o jakési plátno plné barevných skvrn s ostrými nebo neostrými předěly, které někdy tvoří hranice, linky a vytváří tak různé ploché tvary...plátno je srostité: jde o heterogenní barevnou směs, která nemá linky či čáry jako v komiksu, ale vypadá trochu jako omalovánky, ze kterých jsme po vybarvení linky odebrali...některé přechody mezi barvami jsou ostré a některé neostré, v dílech člověka je o něco více ostrých předělů/přechodů/hranic mezi barevnými skvrnami než v přírodě...sluchová data a tělesné vjemy nemají vlastnost plochosti, jen často časově korelují, časově se stýkají, jsou souběžné (jsou zároveň, paralelně, dohromady) s některými zrakovými daty...přítomnost plátna, plochy je věčná: i při zavřených očích vnímáme temné plátno (šedé či slabě barevné, černé,...)...nejstatičtějším prvkem zkušenosti je tedy přítomnost zrakové roviny, plochy...!...ostré či i méně ostré přechody mezi barvami vytváří tvary, obrysy, linie, linky, křivky, přímky, úsečky, rovnoběžky, mimoběžky,...vše viděné je vlastně jenom kombinací barev, jako když někdo neustále přestříkává plátno/obraz/plochu/rovinu...barvy mají někdy mezi sebou ostré přechody, často ne, vyčleňujeme si z nich tvary a z tvarů objekty...kolik je barev? prožitkově mnoho, každý odstín barvy vidíme vlastně jako jinou barvu!...barvy zabírají vždy nějakou plochu, nejsou to prožitkově body (pixely), nejde o diskrétní, digitální, ale o analogové, rozplývající se, kontinuální rozvrstvení...i když s přiblížením se stejnorodé skvrny stávají nesourodými...když se přibližujeme, zoomujeme, celá zraková rovina je náhle zaplněna tím, co bylo předtím jen její částí, sama však zůstává stejná, celistvá, jednotná, statická...jakoby při zoomování malý objekt se zvětšil a zaplnil celou zrakovou rovinu/plochu...základní stavební jednotkou je barva, která má ostrý nebo neostrý přechod k další barvě...když zoomuje, přiblížíme se, zaostříme, často zjistíme, že ostré přechody mezi barvami jsou i tam, kde jsme dříve viděli přechody neostré, rozmazané...tělesa mají obvykle nepravidelné tvary, tedy křivky...

2) je to proud, změna - vnímáme mikročas, mikropohyby, mikrozměnu "před-a-po"...čas je vlastně změna, proměna statického zrakového plátna/roviny/plochy: mění se seskupení barevných skvrn, samo zrakové plátno zůstává jako podklad beze změn...jen jedna barevná skvrna nahradí jinou barevnou skvrnu na jejím místě, místo samo však zůstává...a nebo se dá jinak říci, že v barevné mozaice či puzzle vypadne jeden prostorový barevný dílek a je ihned nahrazen jiným, který přesně zapadne tak, že jednota zrakové roviny je neporušená, beze švů a mezer...co je to mikropohyb? vlastně mikrozměna, kdy jistá kombinace barev pohybující se společně, které říkáme těleso/objekt/věc zaujme místo jiných skvrn nalevo, napravo, nahoru či dolů od ní, zatímco okolí kolem ní obvykle zůstává bez větší změny...co když by se náhle změnila celá plocha? to se stane, když otočíme hlavu (nebo trhneme hlavou) např. dozadu nebo zavřeme oči...mohla by se náhle měnit celá zraková plocha? ano, když se podíváme zblízka třeba do plamenů ohně nebo do vodopádu...proto nás tak přitahují a fascinují...není tomu ale tak, že se celý obraz při pohledu do ohně nebo do vodopádu mění, ale "plátno", podklad, rovina/plocha sám zůstává? ne nutně, můžeme také říci, že každá barvená skvrna je při pohledu do ohně/vodopádu hned nahrazována jinou barevnou skvrnou přesně stejného tvaru, aby zapadla do celkové barevné mozaiky/kaleidoskopu...nelze se však zbavit představy, že je to podobné jako holoprojekce na "holopalubě" simulátoru sci-fi seriálu Star Trek: na stejné ploše menší místnosti byly promítány různé výjevy, jenže tam šlo o hologramy v 3D, zde jde o 2D, avšak snímkování je rychlé a z mnoha úhlů, takže vytváří iluzi 3D...co je to změna zrakové scény? jedna barevná skvrna zmizí, zanikne a je OKAMŽITĚ nahrazena barevnou skvrnou jinou a stejného tvaru!...a nebo dojde k "střihu", zraková rovina se změní jako celek a je nahrazena jinou stejného charakteru...a co je to změna sluchových dat a tělesných vjemů? objeví se, jsou, někdy se ještě proměňují (zvukový tón, bolest, tělesné napínání svalu,...) a zaniknou....některé barevné skvrny se pohybují spolu, v koordinaci, takto začínáme vidět tělesa/objekty/věci oproti relativně statickému pozadí či okolí, což je relativně statická konfigurace jiných barevných skvrn...

3) jsou to data, jakési údaje, informace, danosti, mají vždy nějaký určitý tvar, podobu, charakteristiku, specifitu, určitost, konkrétnost...navzájem se liší...jak definovat údaj? jednotka, která má své hranice a liší se od jiné jednotky, má svou určitost, konkrétnost (zelená vs. bolest vs. strom)...zraková data jsou jen konfigurací vzájemně různě rozestavených barevných skvrn, tyto skvrny nemají jednotný tvar, někdy jsou předěly mezi nimi neostré...

4) kontinuita, tedy návaznost dat - to je kvantitativně nejrozsáhlejší řád, který v toku dat je

5) zákonitost, řád, uspořádanost zrakových dat, sluchových dat, čichových, chuťových dat, tělesných vjemů a vztahů mezi nimi či korelací, souběhů a následností mezi nimi...nejmenší pravidelnost je v korelací podtřídy tělesných vjemů, které říkáme (pozitivní a negativní) emoce s všemi ostatními daty: tam je jejich společný výskyt nejvíce chaotický a nepředvidatelný (někdy na zrakový obraz kostela reagujeme radostí, jindy hrůzou,...)...proto je věda o štěstí a o zamezení neštěstí tak obtížná věc...

6) emo-naladěnost: víc či méně plus či minus emoce (což jsou tělesné vjemy)...tedy častá korelace zrakových a sluchových dat s tělesnými vjemy

7) stupeň ostrosti/přesnosti dat (stupeň rozlišení, počet "pixelů", detaily, zoom, jas, kontrast, ostrost, přiblížení-oddálení)...jde ale jen o přiblížení určitých objektů, o zaměření se, sama zraková rovina/plocha je pořád stejná, stálá, stabilní, neměnná, statická, i když to neplatí při ostrém zaměření zcela, viz níže...zraková scéna čili zraková rovina/plocha má hranice, ale rozmazané, vytrácí se do neurčita...obvykle má také svůj střed/ohnisko...buď vidíme rozsáhlejší plochu s méně detaily nebo její výsek s více detaily, tehdy víme, že jde jenom o výsek této celistvé plochy, její okraj je buď na pozadí nebo není při ostrém zaměření viděn vůbec...když se tedy ostře zaměříme na drobný předmět v zrakové scéně, scéna sama kromě tohoto výseku skoro nebo i zcela zmizí...ale tento výsek se stane celou scénou, byť snad poněkud menší, ale s více detaily...jakoby každá scéna obsahovala určitý počet dat, jednotek, rozličných barev, a ty byly buď s méně detaily na větší ploše nebo s více detaily na ploše menší, ale celkový počet dat byl vždy stejný (to je jen spekulace)

8) těkání vs. stálost - , tedy kontinuita vs. diskontinuita - jisté těkání (diskontinuita, změna) zde vždy je, tedy věčnost změny: zraková plocha se neustále proměňuje, mění své zrakové obsahy, zraková data, zraková qualia...

9) jednota - jen jednota zrakové scény, se kterou korelují v čase (jsou zároveň či spíše téměř zároveň) sluchová data a tělesné vjemy...jde o jednotu oné zrakové plochy/roviny, která je jedinou heterogenní směsí...barvy vytváří "fleky" rozličných tvarů, nejsou mezi nimi díry či "švy či mezery, trhliny, když zmizí jeden, je okamžitě nahrazen jiným: zde tady říci, že tedy vidíme pořád stejné plátno, které se jen "přemalovává" jinými barvami, či že nová barevná qualia mají stejnou vlastnost "plochosti, rozlehlosti"? to prožitkově nelze říci, jen je třeba říci, že ona zraková "plocha"/rovina není nikdy vidět, jen ji předpokládáme, abstrahujeme ji, a umíme ji uchopit jen vždy jako různě flekatou nebo třeba celou černou/šedou/bílou plochu/desku/plátno/rovinu... 

10) "moje" tělo, slova - jejich častá přítomnost ve zkušenosti, ale ne vždy

11) štěpení dat na tři hlavní třídy: zraková data, sluchová data a tělesné vjemy

12) střed (focus) a okraj (fringe) zrakové scény

13) rozmanitost, pestrost, heterogennost zkušenosti (lze si představit, třeba při popisech stavů na LSD, bohatší či méně bohatou zkušenost, než máme)

14) souběh, současný nebo spíše skoro současný výskyt (časová korelace, souběh) zrakových dat, sluchových dat a tělesných vjemů, který je často pravidelný, zákonitý, uspořádaný

v čem se liší prožitky osvíceného? má méně napětí tělesných svalů a víc jejich uvolnění, které je vnímáno jako stabilita, statičnost, klid, neochvějnost, odevzdanost...taky je zde asi pomalejší změna dat, jelikož je zde minimálně menší počet dat sluchových, primárně dat vnitřního hlasu...takže se do zrakových dat a tělesných vjemů pořád tolik "necpou" data vnitřního hlasu...takže je zde více ticha ve smyslu absence či zpomalení toku slov vnitřního hlasu...tím, že je uvolněný, nemá asi ani tak intenzivní a hlavně proměnlivé tělesné vjemy, tedy právě dynamiku střídání napětí a uvolnění tělesných svalů...tedy je jeho vnímání pomalé, změna data je pomalejší, dat tedy není ve vědomí za stejný čas tolik jako u neosvíceného, zato jsou to data prožitkově neutrální (zraková data) nebo slastná (tělesné uvolnění svalů)...

vnitřní hlas vlastně nejsou data zvuková, ale spíše je sestaven z paměťových kopií mého skutečného mluveného hlasu...tedy vnitřní hlas jsou vzpomínaná data zvuková nesoucí nové informace, podobně jako vizuální fantazie jen kombinuje stará paměťová zraková data a tvoří z nich nové vizuální fantazijní výjevy...