sami píšou, že 80% Američanů nemá tento poměr 3:1, takže nevzkvétá...plus od středního věku nestačí ani 3:1, ale spíše 5-6:1
kdo má nižší poměr, tak upadá, degraduje, "jde dolů"
no, možná jen nevzkvétá, tedy se nerozvíjí...což je slabší varianta
sebevraždu neděláme kvůli motivačnímu systému nastavenému pudem sebezáchovy...takže náš prožitkový systém řve "Ne, už dost, kéž bych zemřel", ale náš motivační/rozhodovací systém řve naopak "prosím, ať mohu žít ještě o chvíli déle!"
my se však ani zabít NEMŮŽEME: náš pud sebezáchovy nám v tom většinou brání, sebevražda u většiny z nás není naší reálnou možností...většina lidí se nezabije ani při extrémním utrpení, a jelikož já jsem zřejmě průměrný i v tomto (a navíc netrpím víc než průměrně), nezabiji se
3.1 je kritický bod
a od středního věku 5-6:1
jen nad ním jdeme nahoru
80% lidí je pod tím, depresáci jsou pod 1:1...a nám s XY oběma vyšlo pod 1.1!!!!
když jsme pod 3:1, směřujeme k nepohodě a psych. skomírání
a to je 80% lidí
až při dosažení nad 3:1 směřujeme k růstu a prospívání podle nich (od středního věku pak až dokonce 5-6:1)
oka, souhlasím, že pozaďové stavy nejsou moc podstatné - ano, je podstatné jen to, co je vědomé, tedy to, čemu věnuji pozornost - zcela souhlasím...
jenže tzv. "pozaďové" stavy mohou být tím, co se neustále na krátký okamžik vrací jako základní báze, default, a tím, že je to tam skoro pořád, si to ani nepamatujeme...
oni ten 3:1 berou v nelineárná dynamice jako ostrý předěl...jde o jasnou hranici mezi štěstím a neštěstím, prospíváním a skomíráním, mluví o kritickém bodu...a to platí jen do středního věku ten poměr 3:1, pak je třeba poměru 5-6:1...poměru 3:1 dosahuje 20% lidí...takže máš do středního věku šanci 4:1 že budeš nešťastný, potom je ta šance mnohem vyšší...u poměru 1:1 radí vyhledat odborníka, XY má 0,8 a já 0,6
ale je tu šance pro lidi, kteří nejsou ještě ve středním věku a mají těsně pod 3:1...protože se mluví o kaskádovitém efektu, o efektu motýlích křídel...že stačí málo, dosáhnout kritického bodu a budou prospívat...my už jsme ale za zenitem...můžeme to poradit ale některým našim veselejším mladým známým...
a tím, že zřejmě strasti jsou v průměru podle mě a XY 2,5 vyšší/intenzivnější než pozitivita, vychází nám zatím poměr 25:1 !!! protože frekvence je 10:1 ve prospěch negativních a intenzita 2,5 vyšší ve prospěch negativních...takže 25:1 ve prospěch negativních...stojí takový život za žití? 25 hnusných bonbonů a za to 1 chutný...25 ran bičem a za to 1 orgasmus
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!