neděle 31. července 2016

JAK SE OD SEBE LIŠÍ NEGATIVNÍ POCITY?

Jak se od sebe liší smutek, zklamání, zatrpklost, hněv, lítost, pocity viny, výčitky svědomí, úzkost, obavy, starosti, strach?
Moc ne: jen intenzitou, délkou trvání a tím, jak tato intenzita v průběhu času roste, kolísá, osciluje, stagnuje, poklesá - tedy vývojem/rozvojem svého průběhu.
Jistě by šla pro každý tento negativní (nebo pozitivní) pocit vytvořit funkce a její průběh, rozvoj, jistá křivka, jak ta která emoce/afekt probíhá, jaké má fáze, jak a kdy vrcholí, jaké má body rozvoje.
Cožpak se dané emoce (nejen ty negativní, ale i ty pozitivní) od sebe neliší nějak více? Ne, jen ještě větami a slovy vnitřního hlasu, kterými je doprovázíme: zda mají obsah, považovaný konvencí/komunitou/tradicí za tzv. smutný, hněvivý, radostný atd.
Emoce lze i přerámovat: když se ti zdá, že cítíš "úzkost", přejmenuj si to třeba na "starosti", "strach" nebo "melancholii", či dokonce na "zklamání" a najednou se změní to, co cítíš.
Pojmenování, nálepky emocí, slova, která jim dáváme, kterými je značíme/označujeme (např. "strach", "deprese",...) určují míru a délku trvání napětí/uvolnění, které pociťujeme.

Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!