Protože jim přinášejí intenzivní slast, která je sice krátká, ale výrazná.
Náš motivační systém je vyladěný po vyhledávání intenzivních slastí, a zcela zanedbává jejich (zde navíc velmi krátké) časové trvání.
Lidé potom mají tendenci svůj adrenalinový zážitek opakovat, protože jejich paměť zapomene na to, že slast byla krátká, zatímco strast ve formě strachu, úzkosti, fyzické námahy, stresu během toho dlouhá.
Zdá se, že strast během adrenalinových sportů (nebo i užívání drog) je delší než prožitky slasti, ale naše paměť má dle Kahnemana tendenci zcela zanedbávat délku časového trvání, vyzdvihuje jen peaky (vrcholky) slasti.
Zdá se, že strast během adrenalinových sportů (nebo i užívání drog) je delší než prožitky slasti, ale naše paměť má dle Kahnemana tendenci zcela zanedbávat délku časového trvání, vyzdvihuje jen peaky (vrcholky) slasti.
Ovšem uznávám, že je zde ještě jedna slast navíc, a ta je důležitější, protože dlouhodobá: slast těšení se na adrenalinový zážitek a slast hrdého sebevědomého vzpomínání na něj, že jsem to zvládl, přežil a dokázal :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!