k expertům dále

Pravda je vlastností vět. Věta je pravdivá tehdy, když plně odráží realitu. V tomto smyslu mnoho jistých pravd nemáme. Ale některé věty jsou mnohem pravdě-podobnější než jiné věty. Nej-pravdě-podobnější věty nám nabízejí experti.

 Experti nám řeknou také to, co máme chtít. Objektivním cílem neboli objektivním smyslem a dobrem je primárně minimalizace strasti, dále také v menší míře maximalizace slasti. Experty máme poslouchat proto, že jsou ze všech lidí nejblíže pravdě.

Experti prozkoumali lidskou přirozenost a zjistili, že hodnotou pro všechny je slast a antihodnotou zase strast. Lidé se mohou rozhodnout chtít to, co je v jejich nejlepším zájmu.

Mýlí se každý, i experti. Ti se však mýlí nejméně často.

Plně něco pochopit může jen expert, ale následovat rady experta bez jejich dokonalého pochopení může každý. Jinými slovy, pravdu poznanou experty netřeba chápat dokonale k tomu, abychom mohli jednat.

Je pravda, že plně pravdu může poznat jen expert, ale z toho nijak neplyne, že mám pravdivost čehokoliv posuzovat já sám. Mohu dobře jednat na základě doporučení expertů i bez její přesné znalosti.

Globální komunitu expertů nemá vyvažovat vlastní názor, ale na prvním místě globální komunita lidstva, pak evropská komunita expertů, pak evropská komunita lidstva, pak česká komunita expertů, pak českého komunita lidstva…A pak už nikdo, můj názor není podstatný vůbec!

Proč by to měl být zrovna můj malý omezený rozum, který bude stát proti všem jako zásadní protiváha a klíčový arbitr? Tento důraz na váhu vlastní pochybnosti si proti scholastice a církvi vymyslel Descartes ve své metodické skepsi, a před ním už Jan Hus, který se bouřil proti církvi kvůli něčemu, co sám nahlédl jako Pravdu. Je to boj proti autoritě. Jenomže oni byli ve své době světovými experty, tak si to mohli dovolit. To my ale nejsme a nebudeme, takže na to nemáme právo.

Názor těch, co o věci pořádně nepřemýšleli, je irelevantní, a to se týká většiny lidí, včetně bohužel i
mě. Ale podstatná je pravda, experti jsou důležití jen proto, že jsou jí nejblíže. Pokud však z politických a nikoliv racionálních důvodů, a to je klíčové, prosazují svobodu individua nad pravdou, a arbitrem poznání zcela iracionálně činí svobodu a ne pravdu, je třeba je odmítnout. Jejich postoj zde nevychází z rozumu, ale z politiky a je dokonce anti-racionální. Zde není třeba být expert, abychom to mohli nahlédnout.

S tou českou i evropskou komunitou expertů i lidí jsem šlápl vedle, vyvážit experty má jen globální komunita lidstva.

Jen v lokálních či regionálních věcech je třeba bezpochyby povolat i lokální komunity expertů, a k vyvážení i lokální lid.

Jsem si jistý v primátu pravdy v našem poznání. Tam, kde tento primát někdo popírá, byť by to byli samotní experti, a to navíc jenom na základě politických důvodů, je třeba být radikálně proti. Ale uznávám, právě proto, že to mnozí experti, možná i jejich většina, tvrdí, je třeba být zde opatrný a dát jejich slovu jistou váhu...

Pak je třeba je ale vyvážit. Za mě globální komunita expertů 95% váhy, globální lidstvo 4%, vlastní názor 1% nebo i méně.