Zvířata se dělí na kořisti a predátory.
Kdo má lepší hédonický výsledek?
Predátoři, protože je evoluce motivuje spíše pozitivní motivací, tedy slastí. Když mi nic nehrozí, je lépe mě motivovat pozitivně, abych se o něco snažil.
Naopak kořisti, tedy býložravci, jsou motivovaní spíše negativně, tedy napětím, ostražitostí, bdělostí, stresem, strachem. Když nám totiž něco hrozí, a býložravcům hrozí útok predátorů, příroda nás motivuje spíše negativně, tedy strachem.
Pozitivní motivace, slast, radost, totiž velí: jdi za tím, jdi, hurá do toho! Je to pozitivní elán, "drive" do činnosti, přináší energii a odvahu.
Zatímco negativní motivace, tedy strast, strach velí spíše: jdi od toho, utíkej pryč!
Namítnete, že býložravci zavření v ohradě jsou klidní a spokojení. Ano, protože vědí, že jim nehrozí útok predátora. Býložravci ve volné přírodě jsou naopak v neustálém napětí, bdělosti a střehu - každou vteřinu zvedají hlavu od stébla trávy a poslouchají, pozorují a větří, zda se neblíží predátor.
Ovšem i predátoři jsou motivovaní také často negativně: cítí asi často krušnou strast hladu nutící je hledat kořist.
Predátoři v ZOO navíc vyloženě trpí: chybí jim pohyb, větší teritorium, cítí strastný neklid z pasivity, která je otupuje i frustruje.
Určitě jsou však v přírodě více ustrašení býložravci než predátoři, tedy bych si vsadil na to, že mají horší život, protože trpí více.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!