Výzkumy i běžná zkušenost naznačují, že ve spánku trpíme ještě více než ve dne. Většinový obsah snů je naplněn strachem, úzkostí, stresem: někdo nás honí, bojíme se, že nás popraví apod.
Spánek jistě přidá k celkové denní hédonistické bilanci pár minut slasti (možná opravdu jen pár, tedy 2, možná i méně), ovšem přidá výrazně více strasti, tedy strachu, úzkosti apod. Je paradoxní, s jakou chutí jdeme spát: přitom obvykle svým spánkem míříme přímo do pekla úzkostí, pocitů pronásledování, viny, že jsme někoho zabili, že někam padáme, skáčeme. Slast je ve snech přítomná u sexuálních snů a u výjimečných snů, kdy létáme nebo jen poskakujeme v dlouhých skocích napodobujících pokusy o let (jako když se učí létat ptáče).
Jdeme spát proto, abychom si odpočinuli, ovšem pak jsme stresovaní nočními můrami. Hédonisticky možná nejsou špatné prášky na spaní: sice nám přinesou závislost na těchto lécích a nekvalitní spánek, ale často spánek otupělý, tedy beze snů, které by nás děsily. Přinesou nám neutralitu namísto děsu. Ovšem samozřejmě je nedoporučuji: ničí zdraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!