proud myšlenek vyvstává ať chci či nechci, často je mnou spíše jen vnímám, poslouchán nebo pasivně myslím - ať chci či nechci
když myslím nebo i mluvím pro druhé, často se zájmem, zvědavě a neznalostí spíše jen poslouchám, co mi vychází z úst - je to kontinuální, harmonicky navazující a integrované, ač vůbec nevím, jak se to děje, protože to já sám nedělám!
mohu však "své" myšlenky nějak ovlivňovat? ovládat jejich tok, směr? regulovat je? přesouvat pozornost na jiné myšlenky, cíle, směry úvah?
jsem myslitelem svých myšlenek? nebo jsou myšlenky svým vlastním myslitelem, jak si myslel W. James?
platí ona věta JÁ MYSLÍM?
doprovází - jak tvrdí Kant - představa EGO COGITO (já myslím) implicitně nebo explicitně každou mou představu, a tím systému mých představ dává jednotu, řád, integraci?
a existují i implicitní myšlenky, informace, soudy, úsudky? myšlenky nonverbální, nejazykové, skokové, bleskové?
Votava zde přednáší dobrý model mapy či plánku: beze slov se v něm orientuji, podobně se beze slov evidentně, rychle a intuitivně orientuji v těchto svých rychlých, evidentních, bleskových, implicitních myšlenkách, spíše jakýchsi intuicích, rychlých poznatcích či informacích...doprovázených někdy představami či obrazy, často vizuálními představami
může to být jakási stálá či častá implicitní intuice-nonverbální myšlenka/intuice/poznatek/znalost/vědění, že existuji, že jsem MYSLITELEM či JEDNATELEM či AUTOREM či AKTÉREM svého jednání, myšlení, pohybů rukou či nohou
může jít samozřejmě o intuici evidentní a stálou, možná evolučně vrozenou, a přesto NEPRAVDIVOU
intuice, že myslím, je mnohem silnější než intuice, že jsem - PROTO Descartes musel přinést ono své slavné vyvození COGITO, ERGO SUM (myslím, tedy-tak-tudíž jsem): první je totiž evidentnější než druhé! mám možná evidenci toho, že myslím, ale mám skutečně také i evidenci toho, že jsem????
pokud vůbec ano, je tato evidence mnohem slabší!
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!