ovládáme svou mysl a pozornost?
asi ne, spíše si všimneme jako prvního článku kauzálního řetězce právě až nějaké naší pozornosti...protože dojde k zesílení bdělosti/činnosti/aktivity mysli: právě to je to, čemu říkáme POZORNOST
pozornost je jakési ZPOZORNĚNÍ, kdy se mentální aktivita vybudí, aktivizuje, zesílí, zintenzivní, dojde k větší synchronizaci a integraci neurálních sítí mozku
mnoho dějů se děje pod prahem vědomí: pozornost je delfín, který na chvíli vyskočí nad hladinu, kontinuálně sleduje jedno téma, soustředí se, shrne mentální aktivitu do jednoho středu (sou-střed-ění), zaostří (focus), zaměří se na jednu věc, kontinuálně ji sleduje, a pak zase upadne do nevědomí nebo přeskočí k něčemu jinému (pomyslný delfín se zas zanoří pod hladinu vědomí nebo vyskočí na scénu "karteziánského divadla", tedy statického časoprostorového rámce, jiný delfín)
meditátoři cvičící soustředění mají pak větší sebekontrolu, větší bdělost, jsou častěji kontinuálně vědomí a bdělí, netoulají se tolik v mysli, mají mysl víc organizovanou, nemají tolik zapnutý chaotický default mode network, toulající "opičí mysl"
ale podobně analytičtí filozofové, kteří uvažují strukturovaně, mají jasné soustředění...ale nejsou tolik bdělí k svému tělu, mysli a přítomnému okamžiku...jsou pohlceni v strukturované komplexní "platónské říši idejí", v strukturované síti argumentů a protiargumentů...
je zajímavou otázkou, zda dobrý meditátor může být v dokonalém mindfulness, bdělosti k tělu a k přítomnosti a k mysli, a současně dokáže strukturovaně myslet analyticky...obvykle se totiž tyto dvě věci ruší, jdou proti sobě!
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!