1) máme vrozené neurální sítě a mechanismy pro sociální interakci, týkají se buď konkurence nebo kooperace, když po osvícení zmizí ego, zmizí konkurence, takže je síť kooperace minimálně už neblokovaná sítí konkurence, takže se víc projeví, a možná zčásti či úplně převezme i místo a materiál sítě konkurence, zejména proto, že jsou asi součástí vyššího typu sítě "sociální interakce"
2) meditací si osvícení hodě cvičí sebereflexi, která odpovídá zrcadlovým neuronům, ty pak mají hodně rozvinuté, díky nim mají větší empatii a pak i tedy spontánní potřebu pomáhat trpícím
3) dopamin, serotonin - štěstí vede spontánně k spolupráci a spolupráce zase ke štěstí, jde o sebe-posilující se zpětnovazebnou smyčku
4) empatie uvolňuje také oxytocin, který způsobuje důvěru, spontánní touhu družit se, spolupracovat, důvěřovat a věřit druhým
5) každý osvícený nemusí pomáhat, některým osvíceným jsou možná druzí lidé lhostejné nebo si z nich dokonce dělají legraci - viz mnozí "blázniví mraci" zenbuddhismu, jurodiví v pravoslaví (tzv. "blázni pro Krista"), "blázniví jogín", snad Osho (pokud byl osvícený a ne jen narcista)
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!