hodně myšlenek z hlavy Jiří Jirovský
napětí není jen v bolesti, napětí je také v slasti
jde o jiné napětí nebo o stejné? jsou zde dva typy napětí nebo jen jeden?
v něčem je stejné - je to aktivizace, vybuzenost, drive, fascinace, nadšení, velká radost, velké blaho
v něčem je jiné - negativní napětí je vnímáno jako jakási bolest, rána, zranění, kopanec, facka, jed v duši
příliš mnoho blaha je vnímáno negativně - chceme blaho jen po jistou mez, dál už ne - chceme jakousi rovnováhu, vnitřní harmonii, vyváženost, rovnováhu, pokoj, klid a mír
nejsme nastaveni v rovnováze, ale v lehkém minusu - to nás motivuje stále se snažit, stále něco dělat, abychom oné vytoužené rovnováhy - která nikdy nepřichází, nebo jen na chvíli - dosáhli...to nás udržuje v pohybu, hledání, aktivitě, změně
zdá se, jakoby negativní napětí mohlo klesat, tlumit se do UVOLNĚNÍ - a už tento proces klesání je vnímaný pozitivně, slastně....ale když klesání pokračuje, je zde útlum, ospalost, spánek
naopak pozitivní napětí může vzrůstat, je to slastné, toto vzrůstání pozitivního napětí, ale pak to může přejít do negativity, do negativního napětí - velmi slastné napětí je pak téměř totožné s velmi strastným napětím
některé napětí je vyloženě negativní - hlavně náš odpor, boj, snaha vyhnout se bolesti, utéct před ní, bráni se jí...je to NAŠE ŽIVOTNÍ ENERGIE, která se transformuje do našeho odporu vůči strasti, tím strast zesiluje, živí
sadista způsobuje bolest, tím sám trpí - ale je to slastné utrpení, v tom je velmi podobný masochistovi...proč je to utrpení slastné? je v něm vybuzení, napětí, RAUŠ...aktivně mentálně bodám sám do sebe, obvykle do středu mé hrudi, kde cítím tomu odpovídající hmatová či propriocepční (tělocit) qualia (spíše na povrchu středu mé hrudi), tzv. do mého "nitra"
masochista je zčásti osvícený: nebojuje s bolestí, ale otevírá se jí s nadšením, odevzdává se moci druhého, užívá si svou sladkou bezmoc, bezbrannost, závislost jako malé dítě - podobnost s křesťanskými mučedníky, s Aničkou Zelíkovou
podobně v agresi, hněvu, konfliktu, hádce - cítíme rauš, nával vlastní energie, síly, aktivity...pak jsme zničení a zranění, plní jedu vzešlého z hádky...ale přesto hádku vyhledáváme znovu, jsme totiž ZÁVISLÍ na krátkodobém extrémním rauši, vybuzení, který vzniká v hádce!
naopak ASKETA si může ošklivit slast, vidí v ní něco nečistého, nízkého, příliš tělesného, zvířecího, hloupého, bezduchého, mechanického, banálního, stereotypního
jde často o naši interpretaci, hodnocení, souzení, před-sudek, před-pojatost, před-pojetí, ú-sudek: podle toho je daná intenzita či kvalita/vlastnost/jakost/quale vnímána jako pozitivní nebo negativní
Roman tvrdí, že NIKDY nejde o jednu vlastnost, vždy je to rej, vír, proud, pohyb, neustálá změna, paralelita, mnohost, tanec mnoha souběžných-současných-paralelních kvalit
prof. Jiří Vácha se zajímavě ptá, zda při konzumaci např. sladkých čokoládových oplatek vnímám primárně quale SLADKOST nebo primárně quale PŘÍJEMNOST nebo obojí zároveň...
že je sladkost specifické quale je jasné - že jde zejména o příjemné vybuzení-podráždění na horním povrchu jazyka (na jeho různých místech s různou intenzitou), plus možná na patře, rtech a v ústech obecně je jasné
ale co ta příjemnost?
jak souvisí příjemnost sladké s příjemností orgasmu nebo s příjemností pohlazení?
sdílejí tyto odlišné slasti některá společná qualia?
možná ano - možná qualia lehké radosti, lehkého rozjaření, euforie, mánie...možná hmatová qualia na povrchu hlavy, jakoby nás někdo hladil, možná hmatová qualia v bubíncích, na ušních lalůčcích, různé "vlny, pohyby, energie, vibrace"...
možná to bude dosti individuální...
ale musí zde být něco univerzálního: když všechna tato qualia vnímáme jako tzv. PŘÍJEMNÁ...nebo je příjemnost jen nálepka daná naší interpretací, podmíněné dosti i kulturně, tedy jen naučené?
zatím si myslím, že jsou zde nějaká společná qualia příjemného nabuzení, napětí, vybuzení, vzrušení, roztoužení, rozrušení, rozdráždění
někdy je to však jen útlum, uvolnění, uklidnění nepříjemného napětí: mnozí jedí sladké proto, aby uklidnili svou úzkost, nervozitu, nepokoj, negativní napětí nudy, stresu, prázdnoty, nesmyslnosti
možná však PŘÍJEMNOST není quale, ale jen náš soud, úsudek, např. CHCI TOHO VÍC, zatímco nepříjemné pak náš soud PRYČ OD TOHO, TOHLE NECHCI, JE TO HNUSNÉ
příjemnost a nepříjemnost jsou tak buď:
a) specifickým druhem quale, obecnějším, které sdílí více qualií spadajících pod kolonku příjemné vs. nepříjemné
b) specifickým pocitem/quale chtění - tedy jakýmsi těšením se, očekáváním, přáním, toužením - Votava správně říká, že radost a smutek jsou zaměřeny na přítomnost, chtění a nechtění je to samé, avšak zaměřeno na budoucnost!
c) jen soudem, úsudkem, hodnocením, interpretací
d) celkový pocit spokojenosti, vnitřní rovnováhy, harmonie, vnitřního smíru, vyrovnání hladiny životní tělesné energie - příp. jen uvědomění si tohoto stavu, jeho reflexe, jeho zpětné zhodnocení, vysledování, dovození
nepříjemné vyvolává náš boj s tím, útěk od toho, odpor k tomu, naše stažení svalů, sevření čelistí, bušení srdce, sevření žaludku, bušení srdce, naše obranné mechanismy
příjemné vyvolává naše lpění na tom, fixaci k tomu, připoutanost k tomu, naši ZÁVISLOST na tom
obojí, příjemné i nepříjemné, podle Nisargadatty vybudí naši větší bdělost, všímavost, naše větší vědomí - jedná se totiž o jakési silné stimuly, silné intenzity
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!