UG: nepomáhej si!

inspirace UG, který říká: nesnažte si pomoci, neplánujte, vzdejte to...

přesně:

Přestaň si pomáhat, přestaň plánovat, vzdej to! Není z toho cesty ven. Ani pro ostatní, ani pro tebe!!!

Teď se obrať sám k sobě. K představě sama sebe. Všechno co sis myslel, že jsi, nejsi. Co tam zbývá? Musíš na to přijít.

Jsi unavený? Tak si lehni. Jako kočka, uzdrav se sám. Naše tělo má mimořádnou inteligenci. Nic se nevyrovná mimořádné inteligenci tvého těla.

z toho soudím:

Pořád se svými negativními stavy a emocemi bojujeme a chceme mít stavy ideální, stavy klidu, štěstí, blaženosti a pohody, spokojenosti.

Je to naše přirozená - a velmi chybná - reakce.

Lépe je se vzdát, podvolit se.

kamarád Roman říká: když se topíš, je to dobré, protože je zde určitá šance, že se utopíš...A pak - třeba - něco zbude, něco zůstane.

Projdi si tím...

Hlavou se nám honí jen několik hloupých negativních myšlenek stále dokola. Pozorujme je a až uvidíme jejich nanicovatost, přestaneme na ně myslet.

Je to z pěkného seriálu Top of the Lake, z posledního (6.) dílu...postava GJ je inspirovaná právě UG

seriál doporučuji, hlavně pro postavu GJ...já ho proklikal jen na scény s ní...

UG došel k osvícení tak, že přestal chtít mít ideální a dokonalý stav svatých mužů a řekl si, že právě jeho zcela normální stav je stavem osvícení...Myslím, že je to zásadní cesta: nechtít se cítit jinak, než se právě cítím...Nechtít dělat nic jiného, než co právě dělám, nezuřit, že nejsem v lese, ale doma, že nejsem doma, ale v práci apod...Že nejsem klidný jako Petr, ani šťastný jako Pavel...

....a pak přijde úleva, moc pěkná ÚLEVA

ten stav napětí a nepokoje: už se konečně přestaň snažit být uvolněný a šťastný!!! pak přijde skvělá úleva, že nemusíš, že nikomu - ani sobě - nic nedlužíš a můžeš být klidně právě v takovém stavu, v jakém zrovna jsi...

Tak jak jsi, právě tak, tak spočiň, tak buď, a tak i zůstaň!

tohle bych si přál, aby mi někdo řekl, až budu mít silnou negativní emoci...

téměř všechna psychická bolest ti lže: tvrdí, že je hrozně silná, a není...tvrdí, že se bude stupňovat, a obvykle spíše vyprchává...tvrdí, že tu s tebou bude dlouho, a je tu maximálně pár hodin...tvrdí, že bude neměnná, a přitom se neustále mění, a už to je úlevné...a ty si mylně myslíš, že ji porazíš bojem, přitom nejlepší cestou je ji obejmout, ponořit se do ní, zůstat v ní a nesnažit se najít cestu ven... nikoliv ji potlačovat, nikoliv ji kontrolovat, řídit, ovládat, ale nechat ji, ať si kraluje, řídí, vládne, ať si plyne podle své vlastní přirozenosti, podle svého vlastního vnitřního zákona...uvolni se do ní a ona odejde...

navíc, všimni si, že během tvé psychické bolesti ti skoro nic není: jen se podívej do zrcadla, vypadáš celkem dobře! a jak přesně ta tvá psychická bolest vypadá? jen nějaké tlaky a stahy v těle, nikterak výrazné a život ohrožující...

psychická bolest tě však vede k zbrklým soudům a zkratkovitému chování, to je její jediný problém...takže zvolni, odpočiň si, to je celé...

co se mi líbí na UG? UG měl v sobě zvláštní lehkost, nadnesenost, spokojenost, něhu k ostatním, nic ho netrápilo, rád se spontánně a mile smál... ale taky dokázal být prudký a vulgární, což je osvěžující v tomto světě umělých sluníčkářů...naproti tomu, UG-ho smích a úsměv byl zcela přirozený, normální, bez přepjatosti... hlavně taková normální, klidná, příjemná láska či porozumění k druhým...to je moc fajn!