neděle 7. dubna 2013

k OCD

myšlenka je vtíravá, působí jako impulz, vpád cizího vetřelce
jde o myšlenku-tabu, myšlenku zakázanou, hrozivou, kterou se snaží mysl vytlačit, aby byla silná, čistá, dokonalá

hodně zde působí autosugesce: věříme-li, že nad myšlenkou moc máme, máme ji - obáváme-li se opaku, nastane jistě opak

myšlenka je tak vážná, nakolik vážně ji bereme

myšlenka probouzí velké vnitřní utrpení, extrémní momentální strast, strast bouřlivou, velké napětí, znechucení, extrémní zhnusení a sebe-zhnusení, které se mění v agresi (člověk je hrubý a nepříjemný na druhé), obvykle však v sebe-agresi (touha např. rozbít si hlavu, zabívání se sebevraždou v představách, dokonce i sebevražedné pokusy)

ústí to do potlačené vnitřní zuřivé agrese nebo do velmi nelibě snášené rezignace (myšlení je "zablokováno", katatonie, není jiná možnost)

dotyční je v daném afektu zcela pohlcen, je v začarovaném kruhu, nemá možnost náhledu, jen se snaží myšlenky zbavit, nemyslet na ni: tím ji jen více vyvolává

je v tom i specifická forma slasti, slasti mechanické, sebedestruktivní, masochistické sebetrestání, slast z toho, že člověk a jeho mysl degradují, jdou dolů (ke dnu), což může být vzpoura části osobnosti proti příliš přísnému superegu tlačící člověka do perfektních výkonů

je to i obranná reakce na stres: člověk se schová do tohoto známého problému, aby nemusel myslet na reálné problémy vážnější...tento problém je sice velmi bolestně pociťovaný a snášený, ale je už známý (stará dobrá rutina)

jde nakonec o úzkostné onemocnění: podstatou je strach, že myšlenka zamezí činnosti, která je velmi chtěná z nějakých dalších důvodů

zajímavý je status oné myšlenky:
odkud přichází?
jakým hlasem zní? je to hlas můj...ale jakoby zdálky slyšený, částečně odštěpený...a zároveň nejvíc blízký, hlas mého vzteklého pudového velmi emotivního potlačovaného já, které vzdoruje proti tabu (i  když je zřejmě do značné míry jeho produktem: to Zákon ho vytvořil, dal mu identitu)...jde o silně emotivní a labilní já, já ďábelské, ďábelsky zlé (agresivní sadismus v dětské, nevyzrálé, silné podobě), který je křečovitě držen na uzdě egem a superegem, kteří požadují dospělost, důstojnost, vážnost, chladný odstup

jak přesně se myšlenka objevuje? jako impuls, náhlý záblesk, vpád, osten...jako agrese, která vzbuzuje agresivní proti-reakci, zuřivou represi, která se snaží zjednat pořádek, jen však vyvolává to, co chce potlačit






Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!