kriminální seriál, vezměme třeba nový:
http://www.csfd.cz/film/323483-hannibal/
pilot se mi líbil
ale i třeba Dexter...podporuje to represivní moc potlačování zločinu nebo to spíše může zločin vyvolávat?
lidé jsou fascinováni zločinci, cítí v tom:
a) vzrušení, dobrodružství (krev)
b) něco velkého, hrozivého, děsivé, co je zároveň přitahuje: chtějí jako děti jen nakouknout (surová brutalita už je ale často odpuzuje...ale když je jí trochu víc než obvykle, vyvolá to pocit, že jde o skutečně "dospělý" snímek, o "realismus")
c) svobodu v překročení zákona, zakázané ovoce
d) kompenzace vlastních agresivních, sadistických sklonů plynoucích z frustrace, stresu, plus vzor někoho (zločince, ale nakonec i policisty), kdo je silný, nebojí se užít agrese, není ustrašený jako oni
e) fascinuje je jiný svět mysli vraha: vrah s myslí úplně divnou, vrah s myslí podobnou mé, vrah, kterým jsem skoro já sám (Dexter), vrah vzor (Hannibal)
f) glorifikace vraha a/nebo policisty: jejich síla, odvaha, identifikační vzory
krimi-snímky represivní moc:
a) podporují
b) podrývají
c) podporují tím, že vyvolávají zdání, že podrývají (Žižek, Foucault)
d) podrývají, ač vyvolávají zdání, že podporují (nebo dokonce podrývají právě tím, že vyvolávají zdání, že podporují)
ad a)
ukazují silného policistu, dokonalý aparát policie, realizaci tvrdého trestu, stres pachatele, sílu Zákona: zastrašení potenciálních pachatelů
ukazují "zlo" zlo-činu, utrpení oběti, důsledky zločinu pro pozůstalé: vzbuzují empatii a soucit u potenciálních pachatelů
divák se identifikuje s policistou, s etikou dobra a spravedlnosti, se Zákonem
většina krimi-snímků je situována tak, že nás sice má zlo fascinovat, ale jen jako show, reálně ho většina snímků odsuzuje...vede díváka k tomuto common sense a tím tento common sense současně vytváří či posiluje
ad b)
ukazují silného, statečného a svobodného pachatele-hrdinu jako vzor
ukazují neschopnost, korupci a hloupost mnohých policistů
ukazují slast ze zločinu, zisk ze zločinu, radost a pocit moci při zločinu
nabuzují diváka, vyvolávají vzrušení (mnoho pachatelů - i znásilnění - před činem sledovalo akční film, naopak klasické porno agresi - ani sexuální - nevyvolává)
dle sexuologů jsou v mozku (zejména mužů) spojeny oblasti sexuality s oblastmi agrese, "zločin a sex" tedy spolu úzce souvisí, vrahova slast je smíšena se slastí sexuální, což může být nebezpečné (sexuální i jiný sadismus, znásilňování)...naopak porno tyto dva druhy slastí odlišuje, porno je obvykle ryze neagresivní, a případná agrese v něm je tak průhledně hraná, že tato parodie agrese ji ještě více tlumí a převádí slast z agresivity do ryze sexuálních oblastí
divák se identifikuje s pachatelem
ad c)
Zákon a jeho překračování jsou tematizovány, už tím se moc reprodukuje (i Dexterem: i zde se reprodukuje represivní moc a Zákon, byť jsou podrývané, překračované)...Zákon je činěn důležitým tématem
je ukázáno, jak je zákon překročen, tím si přes vraha neškodně kompenzujeme svou touhu překročit ho taky PLUS když vidíme, jaké to má následky,uvědomíme si potřebnost Zákona, chceme ho...Zákon už není nutný a nepotřebný, ale při spatření jeho porušení vidíme jeho potřebnost a obdivujeme jeho moc, se kterou dokázal viníka potlačit
rozehrávají se zde obě síly - touha překročit zákon i touha po "pevné ruce zákona" - deteritorializace i zpětná reteritorializace (Deleuze)...síly revolty i síly represe jako boj a jednota protikladů
Dexter vzbuzuje zdání nekonvenčního potlačování veškeré morálky a Zákona, ukazuje se však, že podrývání Zákona je jen lokální, o to víc je zdůrazňován Zákon v jiných oblastech (Dexter zabíji jen zlé, jako kriminalista spolehlivě chytá jiné zločince, v dalších sériích je stále více konvenční)
to, co je zlé, zločinec a jeho identita jsou dány Zákonem, Zákon určuje zde vše: pohybujeme se na půdě zákona, i když ho překračujeme
ad d)
fascinace krutostí, surovostí u diváků i tvůrců je zjevná...všichni jsme velmi rádi při sledování "krváků" tak trochu vrahy (sadismus)...pod zdáním podpory systému se točí filmy, které se ho snaží zničit, které chtějí chaos, divokost, které objevily "pravdu", že je důležité se egoisticky rvát o zdroje s ostatními...to naopak může velmi podporovat kapitalismus, ač to může oslabovat represivní aparát (i aparát snažící se regulovat kapitalismus samotný, finanční toky atd., což se zase kapitalistům může hodit)
jak chápat tuto formulaci:
podrývají právě tím, že vyvolávají zdání, že podporují
a) přehnaná podpora Zákonu může vyvolat přesný opak, snahu ho překročit..cynický producent může záměrně podporovat Zákon takto přehnaně, aby vyvolal opak
b) víme všichni, že podpora systému je od tvůrců falešná, pokrytecká: začneme je potom napodobovat a podporovat systém takto falešně taky...čím samozřejmě Zákon ztratí vážnost, a tím i sílu...takto kontra-produktivní může být i podpora Romů: pokud divák vidí, že to politici nemyslí upřímně, ale jen se snaží např. vyhovět EU, podrývají tím systém podpory Romů ještě více
--
Žižek si správně všímá, že Zákon definuje pro člověka jen dvě cesty:
a) dodržovat ho
b) překročit ho
- obě cesty jsou pod jeho vládou, protože obě cesty on vymezil, taky vymezil právě jen tyto dvě cesty a jasně určil, jaký bude obsah první a jaký bude obsah druhý
jenomže je tu ještě třetí cesta: zákon ignorovat, jít "vlastní cestou", snažit se definovat Zákon vlastní
možná by se zde daly použít postavy geniálních padouchů, často sympatických, kteří nepřekračují jen zákon, ale vytvářejí zákon nový, bez ohledu na zákon původní? tyto postavy najdeme v některých starých bondovkách...než přijde Bond (Zákon), aby je zneškodnil...nejsou tyto postavy skutečným překročením zákona, protože na něj neberou ohled, nechtějí ho jen jako malý zlodějíčci a vrazi překračovat, ale redefinovat, stanovit zákon nový?
namítám, že i toto "jít vlastní cestou" možná jen více slouží Zákonu, protože jde obvykle o aktivity neškodné (v mezích zákona) a navíc může rozvíjet společensky prospěšnou individuální kreativitu nebo vedou k jen individuální revoltě, která je neškodná nebo škodí jen málo (k zničení zákona je třeba zřejmě kolektivní systematická akce)...každopádně jedince individualizuje a tím ho činí snadněji ovladatelným
Foucault Freud/Lacanovi (a teď by přidal Žižka) správně vyčítá, že jejich Zákon je starý tradiční otcovsko-monarchisticko-božský centralizovaný Zákon, Moc...že tedy vycházejí z příliš jednoduché představy zákona, která platí možná ještě ve světě dětí, pohádek nebo jednoduchých krimi-filmů...že však Moc je cosi složitějšího, rozptýlenějšího, že nás neovládá jen zvenčí, ale účastníme se jí, nejde o nic centralizovaného ani metafyzického
zákon vyvolává dvě slasti: slast z jeho dodržování (jsem hodný kluk) a slast z jeho porušování (jsem drsňák), případně ještě Žižkovu třetí slast: jsem hrdina, který svým etickým činem prolamuje stávající zákon a stanoví nový...Žižek v tomto sleduje jen Nietzscheho nadčlověka (mimo dobro a zlo, stanovení vlastních hodnot)
krimi-seriály obvykle kombinují obě první slasti, oscilují mezi nimi (jednota a boj protikladů), což učiní seriál dynamickým, musí tedy učinit silnými obě strany (policii i zločince), jsou tedy v zajetí černobílého rozdělení světa na dobro a zlo, současně však někdy relativizují, kdo je vlastně dobrý, pak z toho může vzejít jen boj dvou sil (kdo z koho)...obvykle však jedna síla musí být ta "správnější" (a může to být klidně i vrah), aby měl divák požitek, satisfakci (dobro zvítězilo)
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!