84
substance je subjekt = celek se vyvíjí jen přes sebeklamné sebenegující parciální hledisko subjektu
86
realita bez subjektu není, subjektivita je však vždy nevyváženým pohledem na celek
námitka: jak to, když existuje jen ona?
protože k realitě patří právě tato její subjektivní patologičnost
90
intersubjektivita není skutečným usmířením přírody a subjektu
91
intesubjektivita (Duch) se ani neusmířil s Přírodou (po svém návratu k sobě z ní)
93
absolutno je jen pohyb sebe-překračování, není něčím za ním
96
při návratu ducha z přírody k sobě vzniká bezesmyslná vnějškovost přírody, která je neusmířená
102
obecné se stává obecným tím, že vystupuje do protikladu ke všemu svému partikulárnímu obsahu, tedy skutečně je obecným
namítám, že je to sofistika
aby obecné bylo konkrétním obecným, realizovalo se, musí se zařadit mezi své partikulární poddruhy - ale nejprve musí negovat všechen svůj partikulární obsah
namítám, že je to složitý nesmysl
108
negativita, rozkol už je ve věci vždy, v identitě je vždy negace
110
jak smířit věcem vnější poznání s věcmi samotnými?
vnějškovost je imanentně vlastní každé věci, absolutno je vnější sobě samému, nějaká mezera brání vždy jeho plnému uskutečnění/poznání
115
obecné je dáno sledem partikulárních pokusů: výjimka je pravidlem, singulární vývojem obecna
116 konkrétní obecnost: obecnost je vždy jen konkrétní, protože nikdy nemůže dostát ideálu obecného pojmu
namítám, že je to myslím i u Hegela nesmysl: to by zde Žižek postuloval existenci ideálních pojmů před jejich vždy nedokonalou parciální realizací, byl by to platonismus
117
svoboda tím, že tvrdošíjně volím nějakou libovolnou blbost, tím se vymaním ze svého kontextu
118
Hegel chtěl ve vzdělání tvrdý dril, rutinu, formalismus: jenom tak se osvobodím od své substance, od své duchovnosti
jedině tak se subjekt setká s prázdnem
proto chtěl Hegel i válku: díky setkání s nesmyslnými oběťmi a ničením se bortí sebe-uspokojivé ponoření do každodennosti
jak to, že subjekt dril vydrží?
dril způsobuje nadslast: uspokojení z drilu
119
proč se podrobujeme moci?
máme strach ze smrti
nemůžeme znegovat vlastní tělo
tak ho znicotníme, zmrtvolníme drilem
120
slast křesťana není až po smrti, ale v slasti, která plyne z očekávání ráje
121
exces a nepřipojení k životu je totéž: excesivní připojení k nahodilosti je odpojení od všeho
133
Bůh rozděluje obecnou spravedlnost, ale nespravedlivě protože chce, aby zákony obecné milosti byli co nejjednodušší a nejkrásnější, takže mu nezáleží na konkrétním člověku
naproti tomu ježíš chce být spravedlivý, ale je omezen svým lidstvím, takže je zaujatý a nespravedlivý
proč Adamův pád a Kristův příchod?
Bůh je narcista, stvořil svět ke své slávě tak, aby mohl být slavně vykoupen Kristem
všichni proto museli být zavržení, aby Kristus mohl vykoupit jen některé...všichni bychom byli spaseni, kdybychom neměli Spasitele..Adam tedy muselo padnout...Bůh byl nejšťastnější, když se díval na Kristovo utrpení na kříží...
to je samozřejmě jen originální nesmysl
134
MALEBRANCHE - lze ho použít ve srovnání s Libetem, který svobodu vidí taky jenom v právu veta, tedy vetovat nevědomá rozhodnutí mozku:
naše myšlenky, motivy jsou determinovány
co mohu?
odporovat nebo přitakat motivům/důvodům, které přirozeně přicházejí po poutavých vjemech
jaký to má účinek?
žádný, jen se tím zastavím, uvedu do klidu - ale nic fyzického nevykonám
jen se způsobí, že obecná příčina všeho - Bůh - v té chvíli nic nevykoná
souhlas subjektu s jeho motivy je jen formálním, prázdným gestem
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!