odsuzuje se sentiment, nostalgie
co je to?
depresivní vzpomínání na idealizovanou minulost, která už se nikdy nevrátí - jde o hořkosladké afekty, kdy trpkost a stesk mají v sobě krásnou příchuť, které člověka strhávají do pasivity, je "na měkko", rozměklý
ale to popisuji zejména nostalgii, sentiment může v sobě mít více patosu k věcem sice přítomným, ale revokujícím něco z minula, případně v přítomnosti rozehráváme sentimentálně (romanticky) něco z ideálů či románů, filmů, které se nás dotkly v minulosti
je to vždy spojené s jakýmsi vnitřním či i vnějším pláčem, slzou v oku, citovým pohnutím
vysmíváme se tomu, dané jedince považujeme za už staré, nebo naivní, trapné, teatrální atd., aktivisté navíc nostalgii (což je jen podtřída sentimentu) označují za stařecký pasivismus
jde o spojení s romantismem, romantizovaným viděním, kdy k realitě přidáváme sny, tajná přání, realitu si vysníváme...nutně je daný afekt tedy spojen s fantazírováním
sentiment má nakonec blízko k idealismu
lze se ptát, zda toto citové pohnutí není někdy oprávněné
a taky: není každý zápal pro pravdu, ideologii, etiku v jádru sentimentální dětskou touhou po dobru, po jednodušším, dobrém světě?
sentiment je nakonec hodně spojen s dětstvím, případně časným mládím
buď je pak všechno dané naivismem (pozice cynismu), nebo je třeba přesněji odlišovat naivní sentiment od citového vzepjetí, které je adekvátní vznešenosti dané ideje
jak to však rozlišit?
oprávněně bych mohl být napaden, že pod hlavičku sentimentu zmateně míchám mnoho rozličných věcí...namítám, že spolu však nějak souvisí, je v nich minimálně podobný typ afektovosti...možná
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!