jak se vciťuji? představuji si, jak bych se v té situaci cítil já
autista či sebestředný to nemá
vyzná se tedy sebestředný vůbec v sobě?
--
ale myslím, že mechanismus vcítění může být i opačný, z vnějšku dovnitř: pozoruji řeč těla, mimiku, hlas a oči druhého a pocit, který to ve mně vyvolává pak zpětně přisuzuji druhému
toto je dle mého soudu nejčastější zdroj empatie: tedy nevyvolávám si sám aktivně to, jak by se druhý mohl cítit, ale nechám na sebe pasivně působit smyslově vnímanou jeho rozlobenou tvář a uvidím, co to ve mně vyvolá...a pak si myslím, že tohle má i on...ono se to od Husserla zas tak moc neliší, jen snad v tom, že toto je víc pasivní proces
sebestředný se pak jednoduše možná na druhé NEDÍVÁ (protože ho nezajímají, má příliš starostí sám se sebou), proto neví, jak se cítí...nevnímá je totiž ryze SMYSLOVĚ
pro sebestředného jakoby druzí skutečně ani NEBYLI, jeho svět je ochuzený, žije pořád jen ve vlastní perspektivě ! pro něho se svět smrkne do jeho vlastního zrcadla, nevidím bohatství různě jinak zrcadlících jiných zrcadel: "paprsek světa" se v nich lomí jinak a v síti zrcadel se zpětnovazebně ohýbá a interferuje sám se sebou...
--
někteří psychopaté se v druhých vyznají jen kognitivně, afektivně ne
nemají v mozku síť překládající smutnou/rozlobenou tvář druhého do emocí, které by při tom sami zakoušeli...překládá se jim to jen do pojmů: aha, ten je rozlobený...ale vůbec jeho vztek sám necítím...
mají porušenou část (jeden typ) zrcadlových neuronů
--
lze se vyznat v sobě, když se nevyznám v druhých?
nevyznám se v druhých proto, že se nevyznám v sobě nebo naopak? zřejmě to jde ruku v ruce, vzájemně se to obohacuje
sebestředný má možná nižší úroveň sebeuvědomění..a nebo sebe vnímá dobře a nedokáže jen vnímat druhé..jeho zrcadlové neurony jednoduše nedokáží "překládat" výrazy tváří jiných tváří do pocitů...podobě to má autista...sebestřednost může být lehčí formou autismu, ale autista nemá introspekci nebo ji má vážně poškozenou...zdá se, že tedy i sebestředný se v sobě pak moc nevyzná
podle Ramachandrana je introspekce jen inverze či rekurze zrcadlových neuronů sloužících mmj. k empatii na sebe sama čili do sebe sama, neodráží.-li dobře jiné, nemohou ani samy sebe zrcadlit správně
ale možná mohou někdy sebe zrcadlit dobře, jen jiné špatně
podobně člověk, který neumí oddalovat slast, musí mít menší slast teď než větší slast v budoucnosti: neplánuje tolik, žije víc v přítomnosti, neprojektuje tedy sama sebe do mnoha různých budoucností a tedy si ani sama sebe tolik neuvědomuje (tuto myšlenku má Kaku)...protože, jak dodávám, přemýšlení zřejmě slouží JEDINÉ VĚCI: přípravě budoucích pohybů těla, k tomu je třeba mít dobrou predikci budoucnosti, pevný koncept ega, oddělení ega od okolí, současně pružný koncept ega: abych do něho mohl zařadit nebo částečně zařadit příbuzné či spolupracovníky...
s rostoucí empatií se zřejmě defaultní systém restrukturalizuje, aktivuje se pak už nejen při informacích o mě, ale třeba i o mém partnerovi (kolektivní my, vrůstání do komunity)
možná že mystické stavy opravdu mohou zvyšovat úroveň vědomí, přinášet jeho jiný typ, snad ne lepší, ale kvalitativně jiný: L hemisféra nás drží v egu, oddělenosti od světa, pevných hranicích/hradbách, nepustí nás do souvislého energetického a informačního toku Celku...
jde však o to, nakolik je celek celkem, nakolik je zde skutečné propojení, heterogennost odlišné koncentrace jeho částic tu zjevně je, asi i limitní rychlost šíření signálu/kauzálního vlivu, kvantová provázanost se ZŘEJMĚ projevuje jen v nepatrných kvantových efektech (i když nevíme, ale myslím, že asi ano)...taky jde o to, nakolik tu jsou "informace"...možná je to jen epistemologická kategorie lidmi chybně ontologizovaná...a na energetickém toku není nic mystického, energie je jen jinou formou hmoty (ale hmota není pasivní bezduchá netečnost, jak si mysleli v antice)
--
jak se tedy vciťujeme?
a) pozorně druhého VNÍMÁME smysly - mimika, gesta, řeč těla, oči, pohled očí, rytmus a tón hlasu
b) pozorně nasloucháme tomu, co říká
- snažím se vyčistit od sebe, aby se do mně mohl druhý co nejvíce "tisknout" (aby moje zrcadlové neurony nebyly zaměstnány mnou, ale jím)
-to jsou pasivní stránky
- pak je tu ještě aktivní:
c) jsme mu otevřeni, aktivně se snažíme ho pochopit a spoluprožívat (aktivizujeme zrcadlové neurony anticipačně a záměrně)
- nejlépe to však jde, když je to spontánní plus když jsme POZORNÍ: jednoduše stačí pozorně vnímat a naslouchat, neutíkat myšlenkami jinam
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!