výborné
57 qualia vytváří jedna část mozku proto, aby ovlivnila jinou část mozku
62 tělo sleduje eferentní kopie pokynů k pohybu, z toho rekonstruuje svět
qualia vypadají tak, že jsou reprezentací tělesné pohybové aktivity (reagování na stimuly)!
64 internalizace: teď jen virtuální odezvy na místa na virtuálním těle
66 sleduji tělesné pohyby/reakce na stimuly, tím zjišťuji, jak vypadá svět - je to zkreslené, navíc strukturálně i kvalitativně podmíněné právě povahou mých končetin i pohybů těla
72 nepřeklenutelná propast mezi zvláštními médii vjemů: světlo, zvuk, chuť, čich, dotek...oddělené...jakto, když svět je jeden? protože heterogenita rozparcelovaného těla
reentrantní zpětnovazebná smička...tok informací integrující v čase další prvky...umožňuje reakci vzniklé na základě stimulu alespoň CHVILKOVOU NEPŘETRŽITOST! - středobod: kontinuita já, jeho chvilkové pře-trvávání
- tedy zpětná vazba: už reakce ovlivňuje stimul, natožpak privitazivaná: obíhání stále dokola ve smičce, zesilování, transformace, upadání
rekurze ve smyčce
73
při každém oběhu se jeho vlivem přemění přenosové charakteristiky tohoto obvodu...aktivita se buď rozvíjí chaoticky nebo se ustálí a opakuje do nekonečna stejný vzorec (OCD, kompulze,...!)...viz kniha Gödel, Escher, Bach
75 možná iluze působí jen z jisté perspektivy, pak by evoluce dala jáství i tuto perspektivu "vnitřního pozorovatele, perspektivu první osoby"
76 roztažený přítomný okamžik, jeho dočasná hloubka, přetrvávání v jeho vlastním kvalitativním prostoru
atraktor: něco, co chvilku přetrvává, aniž by zastarávalo
77
Hofstadter: hierarchie úrovní v podivné smyčce, kdy vyšší úrovně zpětně působí na nižší operační úrovně
- ale paradox: zdá se, že stoupáme do vyšších cyklů, nakonec se ale vrátíme tam, odkud jsme vyšli...roztažená přítomnost, jakoby se čas zastavil ve věčném teď (TLP: věčně žije ten, kdo žije v přítomnosti)
108: proč qualia, zombie by též přežily? OK, ale qualia vytváří JÁSTVÍ!
jáství jako vlastník qualií...nebo jako meta-quale či specifický typ quale samotný
Aristoteles: dočasná hloubka okamžiku podkladem jáství!: pocit jáství v nepřetržitém čase
109 cítím, tedy jsem
bez qualií jáství neexistuje
nikdo nikdy nebyl já ani nikdo nikdy neměl já...já je proces
130
jakoby vnější objekty měly qualia, rozměr subjektivní přítomnosti..to je naše projekce...do světa dáváme i naše naladění, emoce
149
Sherrington: mysl se rozlišuje skrze pohybové akty svého těla
150
Huxley: vůle je jen pocit symbolizující stav mozku zapříčiňující pohyb
163
když se snažím promluvit, nejenže nevyslovím to, co cítím, ale to, co cítím, se pomalu mění v to, co říkám
164-5
nespojité pod-já se kolem třetího roku propojí, spolupracují na společném úkolu, ale i bojují, vytvoří jedno vědomí..mezi nimi živý rozhovor na jednom stole...v rámci jednoho subjektu
166
pevnou a reálnou existenci propůjčuje já právě quale, zejména iluze dočasné roztaženosti přítomného okamžiku...to je quale v té chvíli skutečně existujícího já
toto základní já se napojuje na širší, až na sociální jáství
quale jáství, quale roztažené přítomnosti pocit reality jáství
229
adaptační je zřejmě spirituálno, víra v boha ne, transcendentální sociální je hlavní, náboženství jen jeho aspekt (tedy utopie lásky všech se všemi)
243
začalo to reprezentací tělesné odezvy na smyslový stimul
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!