neděle 20. října 2013

komunikace s psychicky nemocným

emocionální sympatie, antipatie se maskují za objektivně racionálně zdůvodněné soudy

má-li někdo psychické problémy, jak vnímat jeho soudy?

a) je to blázen, nic relevantního neříká
b) mluví stejně rozumně jako kdokoliv jiný

pravda je uprostřed
nejprve je třeba zvolit přístup b), je však třeba zvýšené opatrnosti, která by však neměla přejít do a)

je vhodné u KAŽDÉHO odhalit skryté zaujatosti, proč si myslí to, co si myslí

u psychicky nemocného jsou jeho soudy často pokusem o SAMO-LÉČBU vlastních problémů, třeba formou alibismu, kompenzace, sublimace, vytěsnění, různých obran, projekcí, ventilací agrese nahromaděné z frustrace, krátkodobých manických fází znamenajících krátkodobé osvobození, uvolnění tenze,...

psychicky nemocný chce - až na ty, kdo utíkají do statusu psychicky nemocného - aby byl vnímán jako "normální člověk" - sebou i jinými - proto mnoho jeho rolí a slov má zakrýt reálné problémy, trhliny, nesouvislosti, podivné emocionální fragmenty a lapsy uvnitř...

psychicky nemocný, jako každý, touží po uznání, respektu, důstojnosti...toho se mu dostane, bude-li PŘEDSTÍRAT či se snažit působit normálně, jako racionální bytost

ovšem touto sugescí a autosugescí se jí i postupně stává

jen obtížněji snáší problémy a stres, které často mohou na chvíli harmonizovanou a sjednocenou identitu zase rozbít, dojde k regresu k dřívějším ne-konzistencím

blázen však často vidí věci pravdivěji, protože dezintegrace jeho psychiky dezintegrovala zčásti i ideologický modus, ve kterém myslí jeho současníci a doba

navíc mnohdy rozumným skutečně je, bláznovství má různé výkyvy, světlé chvilky




Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!