středa 2. října 2013

láska nebo samota?

je láska nakonec tím nejcennějším?
 nebo se vztahy přeceňují?

samota - nezávislost - individualismus - osamělost - ticho a klid, když jsem sám - konečně možnost být sám sebou, přijetí sebe, poznání sebe

když jsem sám, neřeším pořád dokola vztahy, pomluvy, sociální hierarchii, jestli jsem mu to řekl dobře a ona se na mě podívala špatně atd.

když jsem sám, jsem jiný, musím si poradit sám, nemůžu se spolehnout na druhé, nemůžu je využívat k tomu, aby mi poradili v mé úzkosti

když jsem sám, jsem stabilnější, i když se někdy sám se sebou nudím...ale i to je třeba trpělivě přetrpět, přečkat

samota někdy nudí, ale člověk jí přivykne a nakonec ho může začít bavit a skutečně ho naplnit...typicky jsem-li den sám v lese

potřebuji druhé zas tak moc? nevystačím si nakonec sám? potřebuji tolik jejich lásku? a potřebuji sám tolik milovat, obdivovat? 

nebo je individualismus jen útěk, nemocné ego, paranoia nevěřící v možnosti opravdové lásky, alibismus snažící se vyhnout se riziku odmítnutí, bolestem, které ve vztazích taky jsou apod.?


Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!