nebo se vztahy přeceňují?
samota - nezávislost - individualismus - osamělost - ticho a klid, když jsem sám - konečně možnost být sám sebou, přijetí sebe, poznání sebe
když jsem sám, neřeším pořád dokola vztahy, pomluvy, sociální hierarchii, jestli jsem mu to řekl dobře a ona se na mě podívala špatně atd.
když jsem sám, jsem jiný, musím si poradit sám, nemůžu se spolehnout na druhé, nemůžu je využívat k tomu, aby mi poradili v mé úzkosti
když jsem sám, jsem stabilnější, i když se někdy sám se sebou nudím...ale i to je třeba trpělivě přetrpět, přečkat
samota někdy nudí, ale člověk jí přivykne a nakonec ho může začít bavit a skutečně ho naplnit...typicky jsem-li den sám v lese
potřebuji druhé zas tak moc? nevystačím si nakonec sám? potřebuji tolik jejich lásku? a potřebuji sám tolik milovat, obdivovat?
nebo je individualismus jen útěk, nemocné ego, paranoia nevěřící v možnosti opravdové lásky, alibismus snažící se vyhnout se riziku odmítnutí, bolestem, které ve vztazích taky jsou apod.?
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!