metapozice má sklon k sebe-zauzlení, autoreferenci, podivný atraktor, každý další cyklus modifikuje oprvky této hierarchie, ač ji neruší!
báze je daná, nezuměnitelná (neurony)
je daná také tato duální forma
je možný sebeprůnik ducha? zrušení distinkce já-subjekt a já-objekt?
co je skutečným obsahem metapozice?
čistý duch, emočně laděný, zastávající přesvědčení, touhy, naděje, má vůli...tedy res cogitans !...
nakolik jsou emoce oddělené od subjektu a jeho vůle?
a) vůle = typ emoce
b) vůle = momentální celkové emoční punutí
c) vůle něco jiného než emoce
Foucaultova transcendentálně-empirická dubleta:
jsem částí světa A SOUČASNĚ jsme podmínka možnosti/garant světa
tedy jsem vnější objekt (pozice "o sobě") a současně jsem metapozice ("pro sebe")
s některými objekty se metapozice identifikuje:
metapozice (já) = A (objekt na pozici)
důležité věci:
a) není první identifikací metapozice to, že si řekla:
metapozice = subjekt = já (?)
třeba jde o chybnou identifikaci
b) metapozice se vytrhává od ostatních pozic, drží si odstup, vyděluje se (diference)
c) co přesně spojuje metapozici s pozicí?
její bytí "pro sebe" je nakonec také nějakým bytím ("o sobě")?
sdílí tedy, že obě jsou (podílí se na bytí)?
a dokonce snad i to, že obě jsou v základu stejně (jsou o sobě, jen metapozice je ještě něčím víc, je pro sebe, ale to vyrůstá z onoho "o sobě")?
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!