pátek 4. října 2013

paradox

omezenost svého myšlení mohu částečně vidět zevnitř

ale čím ji vidím? zase svým omezeným myšlením?

nakolik tedy to, co vidím, skutečně platí?

uvědomuji-li si s Foucaultem dobovou podmíněnost svého myšlení, uvědomuji si to zase tímto myšlením

musím tedy alespoň kousku svého myšlení pevně věřit, abych něco mohl říci

má víra však může být slabší, po všech předchozích zkušenostech ztroskotání různých racionalistických projektů a věřím méně - avšak to zas stojí na tom, že silně věřím tomu, že předchozí racio-projekty skutečně ztroskotaly a že mám v sobě kus objektivního rozumu, který to rozpoznal

každý - i relativista a skeptik - tak nakonec věří, že vlastní kus objektivního rozumu

může však mít víc pokory, protože si už tolikrát narazil nos...




Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!