ZÁKON NEGACE v myšlení

myšlení stojí na zákonech NEGACE, myšlení v protikladech, kdy jeden protiklad vylučuje ten druhý...myšlení je pak určité, jasně vymezené, ale zřejmě opravdu reduktivní, protože skutečnosti je celistvá, byť ne homogenní, ale přechody a hranice v ní nevypadají příliš jako přechody mezi substancemi/věcmi, ale spíše jako přechody mezi událostmi, vztahy, procesy...

za substanci stále pokládáme jako Tracatatus předměty, protože se nám to lépe myslí...a přitom měl asi pravdu Whitehead a substancí jsou spíše události

protiklady nejsou absolutně protikladné, mají vždy mnohé společného, např. to, že zabírají stejnou rovinu/plošinu reality, jsou formulovány ve stejném paradigmatu, definují se navzájem, mají společnou plochu, kterou dohromady celou pokrývají a taky mají společnou HRANICI, na které se stýkají

a navíc se podle zákonů našeho myšlení v protikladech, dle ZÁKONU NEGACE, zvrácejí snadno jeden v druhý (z ateisty je skokově teista a naopak) v iluzi, že pokrývají všechny možnosti, celé univerzum, přitom zabírají pouze jednu z tisíce plošin reality...

je možné jak Hegel protiklady překonat, vzít si z každého to lepší a udělat nikoliv pouhý kompromisní průměr, ale dostat se nad ně výše? nevím...spíše je možné skočit na jinou plošinu, ale nevím, jestli stojí výše...hegelovská hierarchizace plošin neuchovává jejich jinakost, ale všechny je podřizuje pod jeden Systém dle jedněch pravidel