ANALÝZA PROŽITKU

ANALÝZA PROŽITKU

nechtění není pouhou slovní negací, ale reálnými pocity odporu, nenávisti, nelibosti - které ale opět myslím nejsou prožitkově strastné

prožitek je něco jiného než jeho chtění nebo nechtění - jinak bych ani prožitek nemohl chtít či nechtít...spíše je tomu tak: chtění/nechtění je jeden druh prožitku, samotný prožitek, který chceme či nechceme (odmítáme), je zase jiný druh prožitku

hodnocení prožitku lze od prožitku odloučit, hodnocení je pouhá myšlenka či věta, prožitek je něco mimoslovního, mimomyšlenkového, je to pocit, emoce...souhlasím však, že na sebe často velmi rychle navazují a že mnohdy pocit vyvolává myšlenku a naopak, nebo pocit může myšlenku vyvolat opakovaně, či myšlenka může zesílit pocit

smysl a význam chtění a hodnocení bohužel není dán pouze prožitkem...jsou dány také biologicky, evolučně: chceme to, co je zdravé, zvyšuje výkon...a to hodnotíme jako dobré, opak jako zlé...bohužel však u toho se nezůstává: spousta chtění a hodnocení je zcela umělá, je to věc kultury, učení, a může to jít i zcela proti reálným prožitkům...

při podrobném sledování (nejlépe v sedě nebo v leže nebo při pomalé chůzi, dobré je mít zavřené oči, být v naprostém tichu, klidu, tmě) lze prožívání, hodnocení a chtění velmi jasně oddělit a rozlišit

chceme to, co prospívá zdraví a výkonu - i když opak toho nemusí být nutně prožitkově horší...zdá se, že vše je prožitkově stejně dobré: jsou to jen různé druhy stejně dobré jediné stabilní kvality...

soudím, že evolučně je podrobeno primárně přírodní selekci právě chtění, nikoliv prožívání - hlavně musíme chtít evolučně prospěšné věci, co u toho prožíváme je poněkud podružné

hodnocení a myšlenkové rozlišování a rozsuzování prožitků na dobré/zlé, čisté/nečisté, vznešení/buranské, vyšší/nižší, duchovní/tělesné je pak dáno kulturní setrvačností, tradicí a je mnohdy zcela libovolné, nahodilé, kulturně omezené...často až biologicky proti-smyslné

také být vyčerpaný je velmi zajímavá zkušenost...

prožitek není primární ani u našich vývojových živočišných předků! u nich je primární pud, puzení, instinktivní reakce, nepodmíněný mechanický reflex, reflexivní reagování - tedy spíše tendence k chování, předchůdce našeho chtění...prožitky jsou až sekundární, zdá se...a to je zajímavé zjištění...

není snad puzení závislé na prožitku?

ne. sexuální pud mají i panicové a panny...

hlad mám bez ohledu, zda mi jídlo bude chutnat. prostě ho CHCI, potřebuji, vyžaduji, toužím po něm, mám nutkání, puzení, napínání, aktivaci těla...

prožitek je zřejmě jen sekundární, pomocnou berlí evoluce - až po motoru primárním, po chtění, puzení...jenže terciární motor, hodnocení a souzení, tedy interpretování prožitků, je svým dualismem a vyhroceným kontrastem dobrých a zlých prožitků a emocí tak zkreslil, že nám z toho jde hlava kolem a jsme ve věčném napětí a honbě za tzv. "dobrými"prožitky a strachu a útěku před tzv. "zlými, negativními" prožitky, zážitky, emocemi, zkušenostmi...

prožitek jídla můžu mít před hladem, ale hlad mi neaktivuje vzpomínka na minulý prožitek jídla ani touha po jeho opakování, alespoň ne vždy: mám-li pořádný hlad, nejde o prožitek, ale o holou živočišnou potřebu...u žízně to vidíme víc, tam jsme to někteří i zažili :-)

jsou různé druhy prožitku, třeba napětí, stažení, ochabnutí přesně daných míst těla

víme, co prožitek není: není to myšlenka, věta, a pokud myslíme prožitkem pocit, není to smyslový vjem...

pocit není nic mentálního ani psychologického či psychického - je to jednoduše fyzické napětí částí těla či změny, napínání, pohyby či pochody v těle

reakce je jednání, prožitek je pociťován

i puzení je samo DRUHEM prožitku - jakousi aktivací, burcováním, vybuzením těla, často napínání, stahování částí těla...ale jiné stahování než třeba u euforie

je třeba ujasnit si, o čem se bavíme: puzení je TAKY prožitek, ale jiný druh prožitku než ten, k němuž vede

prožitek je konkrétní pocit v těle nebo na těle, není myšlenkový ani jazykový, má blízko k smyslovému vjemu, zejména k HMATOVÉMU smyslovému vjemu, k jistému brnění, chvění, vibrování, stahování, stlačování, stahování, roztahování, napínání, ochabování, uvolˇování - mluví se zde o propriocepci či somatostezii kosterních svalů a dalších částí těla...

u prožitku lze přesně rozlišit jeho fáze a konkrétní složky, je to dynamický proud, proces, tok - je to rej, tanec na mnoha místech těla najednou, postupuje tělem jako symfonický orchestr, jakoby na tělo hrál nějaký kytarista akord - a struny byly různé místa těla...

každá ze složek prožitku trvá jen okamžik, jen vteřinku

jak odlišit prožitek od jeho hodnocení?

chuť/smyslový vjem/prožitek/zážitek z čokolády je něco jiného než tvé slovo "čokoládová chuť" nebo než tvá věta "to je dobré, zlé, vznešené, nízké, nečisté,..."

zejména je třeba zostřovat stále více, s větším a větším rozlišením, přiblížením, jasem, kontrastem, detaily, k větší konkrétnosti, realističnosti - pak uvidíme prožitky, jaké jsou - a co skutečně jsou

prožitek je vždy něco jiného než sebepřesnější slovo, které je jen jeho pouhou nálepkou, neosobním libovolným slovem-znakem

prožitek je něco živého, konkrétního, reálného, jasně přítomného, tady a teď...a v jeho analýze nejde jít do nekonečna, má poslední složky, které už dál nelze rozkouskovat...žluť prožitkově žluté nelze dále rozložit na nižší atomární složky...

prožitek není slovo!!! nic není v analýze prožitku důležitějšího než tato věta! jinak se nám stane, že si začneme plést prožitek s naší jeho přesnou a vědeckou slovní definicí...

čím přesněji se na prožitek soustředím, tím jasněji, konkrétněji a ve větším detailu je mi dán, probíhá, je přítomný, vyskytuje se, prožívám ho...

kamarád Roman došel k tomu, že v prožitcích tzv. slasti i strasti jsou ve skutečnosti zároveň vždy přítomné všechny další, strastné i slastné komponenty zároveň, že to je strašně proměnlivý rej, vír, tanec, kolotoč - že tzv. slastné prožitky mají mnoho strastných chvil, strachů, pádů, propadů a naopak mnoho tzv. strastných chvil má mnoho krásných a manických a hlubokých a naplňujících dlouhých období...že je to proud, který nejde zastavit, nejde v něm rozdělit a oddělit, co je v něm dobré a špatné, pořád se děje, má mnoho složek zároveň...

také pocity vyčerpání a intenzivní bolesti hlavy jsou překrásnými prožitkovými stavy!!! mají svou úžasnou hloubku, jsou intenzivní, naplňující, divoké, vášnivé, temné, tvrdé, ostré - a nikdy se s nima nenudíš!

chtění a hodnocení se vždy týkají prožitků a jsou s nimi nějak spojené. Ale mohou se v pojímání jejich povahy/přirozenosti BRUTÁLNĚ MÝLIT.