osvícení, to je velká láska, láska přicházející ze středu mé hrudi a klidně objímající celý svět, s jakýmsi porozuměním, soucitem, něhou, v poklidu, stabilně, jasně...bez snahy něco někomu vnutit...něco získat, protože v tomto stavu už není třeba cokoliv získávat, vše už je tu...
je to silná a moudrá láska otce i laskavá láska matky plná porozumění...láska chápavá, láska tichá, láska plná energie, síly, ohně...láska, která vše má, vše dává, vším prostupuje: uchopuje i mě, mé malé já a malé tělo, a jde skrze něj k vám...
je to láska, kterou jsem - mimo to špatné - i já sám, i vy samotní...
je to jas vědomí, které má SKUTEČNOU SÍLU...hovoří samo ze sebe, spontánně a jasně, vlastní silou a přirozeností, spontánně a s jakousi nezbytností...
jsem to já a je to něco silnějšího ve mě...ta lepší a silnější moje část...část integrovaná, silná, stabilní, plná hřejivosti, tepla, míru...
je to OHEŇ: mírný, ale stabilně hořící, teplý...a občas může vyšlehnout mohutným plamenem...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!