podezřívám mnohé z New age i mnohé buddhisty a příznivce Ramany Maharšiho a advaity z toho, že:
až moc lpí na štěstí, spokojenosti, zdraví, blahu, blaženosti, libosti, slasti, pohodě, klidu, míru, pokoji, radosti
a až moc odmítají či se bojí či nechtějí strast, smutek, sklíčenost, neštěstí, neklid, nepokoj, nelibost, strast, utrpení, bolest, strach, úzkost, obavy, hněv, depresi, nudu,...
tímto svým postojem si způsobují mnoho utrpení a mnoho strasti
stávají se hypersenzitivními/přecitlivělými na drobné strasti
vyčítají si drobné stresy a hněv a nepokoj a nenávistně/hněvivě za ně kritizují a viní sami sebe
trpí svou křečovitou touhou dosáhnout nekřečovitosti
přepínají se, aby vypadali šťastně a klidně, ale uvnitř jim žhne nenávist a potlačovaná agresivita, nechuť, zahořklost a zapšklost
srovnávají svůj současný stav s ideálním stavem osvícení, věčného míru, pokoje, blaha - a díky tomuto věčnému srovnávání často trpí
jako malým dětem jim jde jen o to, aby měli co nejvíce malicherné libosti a štěstíčka...zaměřují se na ně tolik, že už nejsou schopni radovat se z jiných věcí, než ze svého štěstí samého!
usmívají se tak moc, až jim jednou upadne obličej! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!