novinky k JÁ
- jakákoliv myšlenka je často paralelně doprovázena např. sevřením žaludku či jiným napětím části těla - to ovlivňuje její atmosféru, intenzitu, naléhavost i to, budu-li motivován myslet či jednat k danému tématu dále
- toto sevření např. žaludku lze přesně pozorovat do detailů, různých fází
- já je propojeno s rytmem dechu
- já je často myšlenkou, pokynem k akci, např. PODÍVÁM SE DOPRAVA
- je možné "poslat" napětí do různých částí těla - např. do ruky apod.: ne tak, že je jenom banálně sevřeme, ale jen tím, že chceme!
- při sledování různých částí těla se zavřenýma očima se naše oči pod zavřenými víčky pohybují tím směrem, kam upínáme pozornost
- já jakožto impulz předchází akci jako nejazyková představa této akce, často až fantazijně-vizuální představa této akce - to vyvolává iluzi onoho sense of agency, iluzi autorství a kontroly
- já je jakýsi jemný impuls procházející tělem, hmatově-propriocepční impuls, rychlý jako blesk, který se potom usadí či manifestuje např. v sevření středu hrudi nebo mimických svalů...proto se zdá, že já je příčina v pozadí, či tichý základ/podklad...je spíše jemným počátkem impulzu, který už zná své pokračování
- sevření středu hrudi je často napnutím průdušek při prudkém nádechu - já tak zase více souvisí s rytmem dechu i středem hrudi: já jakožto duch/dech/nádech/výdech/duše/vzduch...
- kontinuita já je dána kontinuitou věty či navazujících vět - já je tak kontinuitou myšlenkového/větného proudu
- jindy je kontinuita já dána kontinuitou přetrvávajícího plánu jisté akce, např. hýbat rukou tam a zpět, nebo trpělivě sedět...
- já je titul/forma, kterou si osobují různé impulzy, vždy ji má ten momentálně ve vědomí dominantní, převládající...za chvíli to může být jiný impulz, nejprve je to třeba impulz myšlení, pak zas impulz vnímání, pak impulz cítění, pak pohybu....
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!