nirvánologie by měla dva hlavní cíle: a) teoreticky a vědecky přesně uchopit, popsat, vysvětlit osvícení, jeho druhy, kategorie, stupně a zákonitosti b) praktický cíl: pomoci nám i druhým k reálnému osvícení...ukázat, jak pro to změnit podmínky ve výchově, vzdělávání, školkách, školách, ve vzdělávání vědců, zdravotních sester, nebo alespoň u zájemců...samozřejmě naprosto dobrovolné, u dětí jen se souhlasem rodičů a pedagogů, aby jim to prospělo, neublížilo...meditace bez východní religiozity...čistě areligiózní...
mohla by identifikovat konkrétní příčiny, podmínky, chyby na cestě k dosažení nirvány, co platí pro všechny lidi a pak ty, co platí pro určité typy lidí, určité temperamenty, charaktery, z určité tradice, komunity...studovala by individuální kazuistiky a snažila se najít i invarianty
Bolest nemusí bolet, navíc vědomí ma příliš informačně omezenou kapacitu na to, aby v něm byla bolest přítomná kontinuálně delší dobu, třeba i jen minutu. Spíše se opakovaně vrací. Jde o stimul, který svou intenzitou i specifitou, jakou je svirani, bodani, řezání, napinani ma upozornit na míru nebezpečí, nesouladu, disharmonie, změny, se kterou je třeba něco dělat. Jsme biologicky a kulturně nastaveni právě tyto druhy impulsů či stimulu či intenzit, energii, pohybu, vibraci nechtit či je dokonce ihned přirozeně odmitame jako zle, špatné, nenavidene, odporné, hrozné, strašné, strastne, nelibe, nepříjemné. Přitom pocitově nemusí vůbec bolet nebo bolí jen malo nebo jen krátký čas, opakovaně po dobu pouhých několika vteřin. Ve vědomí totiž nic není dlouho, vědomí teka, je to stala změna stavů, proud. Je omyl si myslet, ze nás neco vůbec musí bolet či alespoň bolet dlouho, aby nás to motivovalo k akci. Stačí, když jsme nastaveni jisté stimuly méně či více ihned, spontánně a přirozeně nechtit, a díky svému nechteni je oznacujeme, hodnotíme negativně a navíc i díky teto jejich demonizaci věříme, ze jsou mnohem trvalejší a že pretrvavaji kontinualne, coz je iluze a klam. Osviceny zrejme nahledl, ze chceme to, co nam slast nedela ci dela jen malou slast a nenavidime to, co nam dela malou ci zadnou bolest. Proto uz nic nechce, nevyzaduje, neodmita, neocekava, nepreje si, v nic nedoufa ani se niceho neobava. Jeho vule se definitivne vytratila a vyhasla, zustava v trvalem hlubokem pokoji a miru.
Bolí bolest, a nebo ji jen nechceme, ačkoliv vlastně neboli? Existuje vůbec bolest, nebo je to jen napětí těla, kterému říkám bolest, ačkoli nepříjemné ve skutečnosti není? Co bych dělal, kdybych neměl žádné chtění a touhy a vůli a přání? Bylo by to osvícení, ale co by to prozitkove vlastně bylo?
nová NIRVÁNOLOGIE by mohla přinést návrhy pro novou vědu, nové a kreativnější vědecké poznání:
osvícení vědci budou myslet kreativněji...jejich myšlení není konvenční a nutkavé a odpovídá plněji skutečnosti, protože víc vnímají, až pak myslí
jak by vypadal věda, kde by byli vědci osvícení či alespoň částečně osvícení?
už tu máme příklady:
zčásti osvíceným světovým psychologem je určitě Daniel Goleman, možná i Dr. Dan Siegel
osvícené poznání podstaty emocí, konfliktu, mysli u Jiddu Krišnamurtího
osvícená psychoterapie (teorie i praxe!) Anthony de Mella
osvícené básnictví Rúmího nebo Chalíla Džibrána
osvícená politika dalajlámy a papeže Františka
ale zejména má nirvánalogie (česky je to totiž nirvána, nikoliv nirvana) pomoci od utrpení
to je důležité i v kontextu antinatalismu, ať už platí nebo ne
základní definice nirvány je totiž negativní a zní takto:
NIRVÁNA JE KONEC UTRPENÍ
to je tedy i středobod nirvánalogie..
když něčemu nedáš nálepku "zlo", "bolest", "utrpení", bolí to méně a jen krátce, bez kontinuity, významu a skutečnosti, kterou tomu dá nálepka-škatulka-pojem slovo "zlé", nebo slovo "špatné", nebo slovo "utrpení"...
tam, kde nejsou myšlenky, nejsou ani problémy
trpíme jen tím, že se nám přemnožily naše negativní myšlenky
zkus zůstat chvíli v přítomném okamžiku, má kvalitu jakési trvalosti, statičnosti, života, je to super...
---------------
11.5. 2016 v Ostravě budu mít přednášku na konferenci, kterou zaměřím k nirvánologii, zde anotace:
Název příspěvku: Nirvána/osvícení jako reinterpretace/nová hermeneutika (rozumění) jáství a smyslu bolesti/utrpení
Stručná anotace příspěvku: Proces osvícení/nirvány známý zejména v buddhistické tradici zásadním způsobem změní náhled dotyčného na pojetí jeho vlastního jáství, dokonce může „osvícený jedinec“ porozumět, že to, co za jáství považoval, bylo jen iluzí, vůbec to neexistuje. Také se změní jeho interpretace psychického utrpení a fyzické bolesti, přestane jim odporovat, odmítat je, bojovat s nimi, nenávidět je, negativně je hodnotit, posuzovat, získá přímý vhled do mechaniky utrpení, které je vždy provázáno i s příjemným, ve smyslu jakési sinusoidy. Vyhasne chtění slasti a nechtění strasti, vyhasne touha, což je jistě stav vědomí, který stojí za prozkoumání.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!