UG

dále UG

Myslím, že musí zachovat to, že pro některá slova platí nesmyslnost slov víc než pro jiná. Nemůže úplně popřít pravdivost slov, jinak by se vyvrátil. Může ale z mystické pozice metaforicky říci, že celý jazyk je nedokonalý...Musí ale říci, že některá slova jsou pravdivější (ne však přímo pravdivá) než jiná...

Pokud je schopen vhledu bez myšlení, možná dokáže vidět některé zákonitosti myšlení lépe než my, kteří jsme v myšlení vlastně stále...Tvrdí totiž, že myšlení nedokáže poznat samo sebe: proto, abychom ho prohlédli, musíme udělat úkrok stranou, vystoupit z něj...Tehdy přijde vhled, jiné - mimoslovní - vědomí a jeho energie, která se dle něj vyjadřuje spontánně, třeba i ve slovech a větách...Myslí si, že jeho výpovědi jsou pravdivější právě proto, že jsou spontánním vyjádřením tohoto mimoslovního vědomí a jeho energie...Zatímco mi podle něj většinou jen opakujeme naučené fráze...Jazyk nám dle něj neumožňuje více, max. se můžeme naučit novou sadu frází a slov, ale je-li přerušena kontinuita myšlení, onen mechanický řetězec slov a myšlenek, mechanická struktura-komplex myšlení, může zřejmě dojít k mimoslovnímu vhledu z pozice "mimo myšlení"...

I pro UG-ho slova platí, že jsou nesmyslná, ale jsou nesmyslná méně než naše slova...Když říká, že "štěká", znamená to asi více věcí: 1) mluví spontánně, nikoliv z kontinuity logického myšlení 2) hlubší než význam jeho slov je to, že jde o zvukové vibrace, zvukové stimuly, impulzy, vjemy 3) chce, abychom nebrali jeho slova tak vážně, abychom se nezapletli zase v nich, tímto tedy jejich význam shazuje...Říká zajímavě, že mu nerozumíme DOKONCE I TEHDY, když mu rozumíme: "rozumění" je totiž pořád myšlením, pořád je ve sféře/rámci/základně slov a významů...

Máme s ním sestoupit na úroveň štěkání proto, že to je úroveň čistého vnímání, smyslového vnímání a prožívání bez vědění, poznání, slov, vět, myšlení, abstraktních pojmů, významů...

UG jenom štěká, ale podle něho my jsme na tom ještě hůře...my navíc svým štěkotem trpíme, ztrácíme svým myšlením náš přirozený stav, který je jím překrytý, zahalený, sami se svým myšlením, které produkuje nekonečné chtění a touhu, neustále z našeho přirozeného stavu vyhazujeme...