- naše jazyková a individualistická egocentrická kultura jakoby využívala jen aktivitu půlky mozku, mozek je moc jednostranný a přes jazyk a ego NEVIDÍ PRAVDU, aktivita této půlky mozku je přepjatá, stravující a navíc potlačující druhou poznávací část mozku - bylo by třeba znovu aktivovat i v jistém smyslu protikladné, doopravdy však doplňující se poznání pravé hemisféry + systému vnější smyslové pozornosti
- velmi si vážím těch, co se snažili poznání obou hemisfér integrovat, typicky Krišnamurtí, Wittgenstein, Heidegger, Derrida, Deleuze
- Heidegger si uvědomil, že pro tuto integrovanou zkušenost OBOU HEMISFÉR zřejmě není možné užít přesný jazyk, proto volil symboly, metafory, básnění, obrazné vyjádření...podobě Antoine de Saint-Exupéry v geniálním díle CITADELA...i když i tam najdeme protikladné úsilí o jednoduché, přesné, jasné a střízlivé vyjádření
- ale Krišnamurtí nebo Anthony de Mello si mysleli, že by se přece jen dala mystika vyjádřit v podstatě naprosto jasně, jednoduše, věcně, střízlivě, prostě a PŘESNĚ - což je opačný názor k Derridovi nebo Heideggerovi, nebo i Wittgensteinovi, který si myslel, že o mystice skoro nejde mluvit, že se jen ukazuje: ale na druhou stranu, trochu o ní mluvil, a to v docela přesných a jasných větách (poslední stránky jeho díla "Tractatus logico-philosophicus")
- ovšem nejazykové pravé hemisféře (byť podle neurovědců také úplně nejazyková není, obzvláště u žen ne, muži mají naopak oblasti v mozku více izolované a specializované) zřejmě přesný jazyk přece jen nesvědčí, také Krišnamurtí ve svém deníku (vyšel i česky, je skvostný) mluví o síle Odlišnosti, která se nedá vyjádřit...a Tony de Mello obdobně mluví o tom, že "Bůh" je slovy nevyjádřitelný, ačkoliv je všude kolem nás...obdobně Derrida hovoří o Jinakosti, zcela Jiném
- Jill Taylor i Eduard Tomáš (český nejvýznamnější mystik) hovoří o vidění sebe z neosobní perspektivy, zvenčí, podobně Jeff Foster mluví o životě beze středu, bez centra, kdy "neosobní je osobním", je to non-ego vědomí pravé hemisféry v kombinaci (pravděpodobně se systémem přímé vnější smyslové pozornosti-vnímání-poznání (čisté vnímání, čistá mysl, tichost mysli, o níž zase mluví Krišnamurtí)
- je v tom statičnost ze dvou důvodů, o nichž jsem již mluvil: jde o zaměřenost na vnímaný zrakový statický prostor bez středu ega či osobnosti + je to statičnost samotného vnímání pravé hemisféry, které zde vždy je, buď alespoň potencionálně (první možnost) nebo vždy aktuálně (druhá možnost), ale překryté slovy, větami, myšlenkami, jazykem, vyprávěním, linearitou-sériovostí-pravidly-systémem levé hemisféry
- základem je utichnutí mysli, utichnutí "tichého hlasu v mé hlavě/mysli", umlknutí slov a vět, sériově-systematiky-lineárně po sobě neustále jdoucích
- ovšem pravá hemisféra nám myslím sama o sobě dá blaženost, štěstí, klid, hluboký pokoj, radost, holistické panoramatické kontextualistické paralelistické detailní objektivistické pravdivější poznání z nadhledu, odstupu, neosobní statické perspektivy, ale aby to bylo skutečné poznání, musí být zapojena analytická, lineární, systematická, jazyková levá hemisféra! Toto nejdokonaleji viděl Krišnamurtí! Ač dokázal - stejně jako Ramana Maharši - vypnout aktivitu levé hemisféry a jen poznávat v čirosti vnímání pravou hemisférou beze slov, pojmů, konceptů, vět a myšlenek, často při soustředěném analytickém jazykovém poznání zase zapínal také levou hemisféru!
- francouzská kontinentální post-strukturalistická filozofie se snaží dosáhnout téhož SKRZE nepřesná slova, skrze hru slov - slova filozofie jsou u nich odlehčena, nejde už jen o nutkavé hledání pravdy, ale o tvůrčí práci s intuicí pravé hemisféry, která ví, že slova jsou jen cestou, nikoliv cílem
- Krišnamurtí se snaží dojít k poznání skrze tichost pravé hemisféry a následnou přesnost levé hemisféry - jedna možnost integrace hemisfér
- francouzská filozofie se snaží propojit obojí v metaforickém jazyce (v tomto jí byl samozřejmě základním vzorem geniální Heidegger!)...vrcholu toho dosáhla v Derridovi a Deleuzovi...což je druhá možnost integrace obou hemisfér...
- je třeba ale kritizovat předpoklad věčnosti poznání pravé hemisféry...statičnost (ze dvou důvodů, viz výše) vzbuzuje tuto iluzi, ale jde asi jen o iluzi!
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!