NECHCEME BÝT ŠŤASTNÍ aneb naše zbloudilá MOTIVACE
říká Honza inspirován Anthony de Mellem
jsme orientovaní na etiku výkonu
podstoupíme znovu strastiplnou činnost, jen když víme, že přinese jisté výsledky, byť je plná utrpení
i když z minulostí víme, že jsme během určité činnosti trpěli, ale máme-li pocit, že jsme v ní postupovali dále na cestě k cíli, klidně dané utrpení podstoupíme znovu
naopak činnost, která přináší spokojenost, ale žádné výsledky a nemá cíl, je pro nás nezajímavá
proto nejsme šťastní: pořád hledáme štěstí jako vnější cíl
jsme posedlí etikou výkonu, náš poblouzněný motivační systém nás žene do prožívání strasti, jen když za to přijdou nějaké výsledky, postupy
nejsme hedoniky, ale žene nás etika výkonu - což má evoluční smysl, ale mnohdy je to naše zhouba
podobně některé žene motivační systém do sledování hororů, drog, masochismu, i když při tom extrémně trpí
jiné žene do velehor, kde extrémně trpí, nebo do konfliktů, ač jim přináší utrpení
měli bychom podrobně sledovat to, zda naše motivační systémy nejsou odpojené od našeho prožívání: neptejme se jenom, co chceme, ale spíše na to, zda nám to, co chceme, přináší skutečné štěstí...
tedy: stojí nám krátký sexuální vztah za to? namáhavý kariérismus uspokojuje naše štěstí? apod.
mnozí třeba touží po typu partnera, který jim opakovaně zlomil srdce...chtějí tedy to, co je ničí...
podobnou poblouzněnost motivačního systému má velmi mnoho lidí...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!