UTRPENÍ NEEXISTUJE - BUDDHISMUS SE MÝLÍ

UTRPENÍ NEEXISTUJE - BUDDHISMUS SE MÝLÍ

chceme být zdraví, krásní, mladí, úspěšní, výkonní, fyzicky zdatní, silní, energičtí, nadšení, vitální, sociálně uznávaní, mít stabilní sociální postavení a status, bohatí, chceme žít...

proč to vlastně chceme?

nevíme - jen to chceme

jako naivní dítě označujeme to, co chceme, za dobré a to, co nechceme, za špatné

to, co se nám líbí, co chceme, po čem toužíme, co milujeme, považujeme za dobré

to, co se nám nelíbí, co nenávidíme, k čemu máme odpor, považujeme za špatné

nechceme strach, proč vlastně?

bolí nás, trpíme jím?

ne, ale sama jeho podstata/přirozenost nás vybízí a burcuje (podle míry jeho intenzity) ke změně stavu, situace, prostředí, života - vybízí nás dělat něco pro to, aby strach nebyl...přitom strach sám jako prožitek je prožitkově neutrální, zajímavý, někdy velmi intenzivní...všechno možné, jen ne prožitkově strastný či bolestný či plný utrpení

pokud je toto pravda, pak se buddhismus zásadně mýlí

život je sice plný utrpení (první vznešená pravda buddhismu, na které stojí všechny tři zbývající vznešené pravdy buddhismu), avšak toto utrpení není prožitkovým utrpením, ale jen prožitkově neutrálními stavy, které nechceme, byť nám ve skutečnosti prožitkově nevadí a nijak nás netrápí

my totiž spoustu stavů nechceme, protože nás organismus stále vede ke změně, stále po nás chce, abychom byli aktivní, abychom se stále znova vyrovnávali s neustále se proměňujícím prostředím - to je jeho forma motivace, kterou nás nutí k zlepšování postavení sama sebe, tedy organismu samého

avšak to, co chceme, nám naše štěstí nezvýší - a to, co nechceme, nám naše štěstí nesníží

budeme pak jen v situacích, které budeme více chtít nebo nechtít, více milovat nebo nenávidět...ale i naše nechtění, odpor, nenávist či zhnusení jsou zajímavými a někdy intenzivnímu druhy napětí a uvolnění různých částí a míst v těle a na těle, a často mají stejné některé své komponenty (napětí a uvolnění částí těla) se stavy, které označujeme obvykle za tzv. pozitivní, třeba s euforii, mánií a pod.

víme, že strach nechceme, a psychologové a buddhisté nás v tomto našem nechtění ještě podporují

měli bychom ho však nechtít?

je fakt prožitkově špatný?

horory a horské dráhy a masochisté ukazují něco jiného

strach je zajímavý a krásný

bojíme se rádi, ale naše chtění nás přesvědčuje o opaku - a my mu na to zase skočili...