ČAS

plyne čas rychle nebo pomalu?
ne, plyne pořád stejně - jen máme chvilkové hodnotící pocity typu TO JE NUDA, TO SE TO VLEČE, TO TO ZASE RYCHLE UTÍKÁ, kterým věříme...

Intoxikovaným marihuanou se údajně čas vleče, ale jejich prožívání se myslím nevleče, jen si nepamatují časové milníky (čas jako počítání změn/pohybu), takže když zpětně hodnotí-intepretují, jak dlouhý čas prožili, myslí si, že velmi dlouhý...Je třeba odlišit systém prožívání času od systému hodnocení/intepretování uplynulého času...ten první běží zřejmě pořád stejně, ten druhý nám lže...

Šlo by namítnout, že systém prožívání času nelze oddělit od systému subjektivního hodnocení-interpretování uplynulého ("prožitého") času...myslím, že by to byla pravda jen tehdy, pokud by nám hodnocení uplynulého času zásadně (nebo často) vstupovalo do jeho prožívání...To se však neděje: hodnotíme uplynulý čas opakovaně (věty v hlavě: TO JE NUDA, TO SE TO VLEČE, TO DNES RYCHLE UTÍKÁ, NESTÍHÁM), ale vždy jen během několika vteřin...po zbytek doby prožíváme čas stejně jako kdykoliv jindy, jako pořád...Ale přece jen by zde byla možná past mého názoru: jde o rychlost vyhodnocování dat a podnětů, která se může pod vlivem alkoholu nebo kokainu např. zpomalit/zrychlit. Ovlivní to však samotný prožitek? Ne. Jen srovnáním na základě paměti zjistím, že to auto proti mně jeden pomaleji/rychleji než obvykle. Uznávám, že toto však už prožívání času ovlivňuje zásadně. A jelikož se rychlost zpracování dat mění v průběhu celého dne (únava, naopak svěžest ráno), jde o zásadní fenomén. Na druhou stranu: změny zpracování dat nejsou - nejsme-li opilí nebo intoxikovaní nebo extrémně unavení - zas tak velké...A hlavně: to, že čas "prožívám zrychleně/zpomaleně" zjišťuji až na základě srovnání s minulostí (paměť): kdybych byl pořád na kokainu, nevěděl bych, že auta nejezdí vždy tak "pomalu"...Ovšem jak jinak posoudit, zda čas psychologicky plyne rychleji nebo pomaleji? Jen pamětí a srovnáním s minulostí...

 Honza Votava přišel se zajímavým přirovnáním: mohu ze stejného pohybu auta z místa A do místa B vidět 100 snímků (kokain) nebo jen 5 snímků (extrémní opilost)...na základě toho usoudím, že auto dnes jede - oproti minulosti - extrémně pomalu (kokain, dlouho se nepřibližuje) nebo extrémně rychle (opilost, je tu hned, už za 5 snímků)...takže i zde by byl psychologický čas opravdu počítáním pohybu či změn, počítáním milníků...Chtěl bych namítat, že naše prožívání času by nebylo pomalejší/rychlejší, ale pomaleji/rychleji bychom vnímali změny...Ale uznávám, že to už je samo prožívání času, co jiného by to ještě bylo? Takže ano, v jistým bodech i psychologický čas neplyne pořád stejně...

JAK JE TO S TÍM ČASEM?

Když mám obsahově bohatý den, zdá se mi současně, že den rychle utekl, ale také to, že se toho stalo hodně, tedy že byl velmi dlouhý. Jak je to možné, když čas je počítaný pohyb (Aristoteles)? Čas daného dne je jakoby dlouhý i krátký současně. Zřejmě je to tím, že v tomto případě do mého prožívání času pravidelně nevstupovalo znuděné hodnocení typu TO JE NUDA, TO SE TO ZASE VLEČE, které by čas interpretačně natahovalo...Takže "aristotelsky" čas hodnotím jako dlouhý (stalo se hodně změn a pohybů), ale tím, že jsem "neměl čas" ve víru událostí rekapitulovat uběhnuté, "zastavit se", zpomalit, neměl jsem ony hodnotící rekapitulující časové milníky, kdybych rekapituloval proběhlý čas, tak se mi čas pak zdá jako krátký...Nezastavil jsem se, abych hodnotil uběhlé, takže to jakoby rychle uteklo...Možná psychologicky hodnotíme rychlost času i podle toho, kolik bylo času na odpočinek, relaxaci, zastavení, ve kterém se právě hodnotí a rekapituluje uběhnutý čas. Když je takových chvil málo, zdá se, že čas utekl...Když je jich moc, ale zároveň se nic neděje, aristotelsky se nám naopak zdá, že čas rychle utekl (nic se nedělo, čas jako počítání změn je zde viděn jako pomalý-krátký), i že utekl pomalu (bylo hodně času na hodnocení a rekapitulaci)...