láska

Zda se, ze kdyz skuzecne pohlednu druhemu do oci, uvidim tam sebe. Druhy neni jen jako ja, je ja v jine situaci, je mnou za par let ci pred par lety. Pak je velmi tezke nepomoci. Ale protoze jsme sobci, tuto pravdu zakryvame. Avsak nase srdce se neda uplne umlcet. Nase laska k druhym, kteri jsou skutečně nami, ma na to az moc velkou silu. Nechat se strhnout jejim proudem je nejvetsi chvile lidskeho zivota. Je to tak krasne, az to boli.

Jediné, co druhému můžu dát skutečně hodnotného - kromě peněz v nouzi - je láska. Nic jiného hodnotného jsem od druhých nikdy ani nepřevzal. Snad ještě poznání: bylo-li spojeno s láskou. S láskou ke světu.

Láska se nenadceňuje, ale podceňuje. Její hodnotu nelze vůbec změřit.

Všichni jsme stejní. Zlo pramení z vnitřního zranění. Dobro z nadbytku, harmonie, hojnosti.

Všichni jsme stejní doslova - ty jsi jako já.

Nejsem moudřejší a ani ty nejsi moudřejší.

Dobro je rafinovanější než zlo, protože může sloužit zlu skrytě. Zlo je transparentní. Ale někdy velmi bolí.

Odpouštím všem, co mi ublížili. Cítím jejich bolest a chápu je. Jsou jako já.

Chápu i ty, co milují. Je krásné milovat. Je to nejkrásnější věc, co znám.