TRPÍM???
- hledám pravdu nebo "jen" štěstí?
- co je to deprese nebo smutek nebo strach nebo ješitnost/samolibost/pýcha/arogance jiného než sevřenost, stlačenost nebo napjatost různých částí těla po sobě nebo zároveň?
- je to něco, co skutečně vadí? a jak moc to vadí? mám k těmto typům napětí naučený stereotypní odpor, tedy odmítavé jednání, nenávistný postoj k tomu, který se projevuje proti-tlakem vůči tlaku těchto emocí, který celkový tlak v těle jenom zvyšuje
- odpor = snaha odejít od těchto pocitů...jsou tyto "negativní" pocity opravdu tak moc zlé? nejsou spíše zajímavé a plné života, jaksi svěží, vzrušující, dráždivě fascinující?
- a je snad nepříjemný sám odpor, samotné negativní hodnocení? ne, ale je to to, co mě od těchto pocitů odvádí...věřím příliš svému odporu, když tyto "negativní" emoce odmítám...avšak ani toto odmítání způsobující nenávist vůči těmto tzv. "negativním" emocím mě nijak zvlášť nebolí - je to jen trocha napětí navíc...
- odpor mi říká, že teď trpím a že trpět NECHCI a že bych trpět NEMĚL a že je to HROZNÉ, PROSTĚ ŠÍLENÉ, STRAŠLIVÉ a já tomu UVĚŘÍM...ve skutečnosti to vše jsou jenom myšlenky
- co se však děje skutečně, reálně? jen nějaké napětí v těle...jak moc tímto napětím skutečně strádám? moc ne, jen slova a věty říkají klamně, že trpím hodně
za chvíli ani nevím, že se něco stalo...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!